Procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Takové bylo hlavní téma Olomouckých dnů rusistů. Sedmadvacátého ročníku konference se zúčastnilo pětadvacet rusistů, expertů z řad historie i politologie.
Olomoucké dny rusistů se na Filozofické fakultě Univerzity Palackého konají jednou za dva roky. Jestliže se předchozí ročník zaměřoval na bezprostřední výzvu spojenou s ruskou agresí na Ukrajině, letošním ústředním tématem byly procesy a problémy dekolonizace vědění a uvažování o ruském jazyce, literatuře a kultuře v kontextu evropské rusistiky. Vzhledem k tomu, že setkání opustilo tradiční lingvistické a literárněvědné zaměření, přilákalo i experty z historie a politologie.
„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické. Místo toho, aby nabízely rovný prostor všem jazykům, do centra dění staví ruštinu jakožto dominantní prvek. Když se řekne východní Evropa, lidé automaticky často mluví o Rusku a ignorují další země, kultury a etnika. Cílem naší konference tak bylo pobavit se s kolegy a kolegyněmi z českých a evropských pracovišť o tom, jak přemýšlení o rusistice a ruské kultuře změnit,“ řekl René Andrejs, zástupce vedoucí katedry slavistiky a vedoucí sekce rusistiky FF UP. Zdůraznil přitom, že přestože je termín dekolonizace v posledních letech poměrně populární, v kontextu Ruska se objevuje zřídka.
„Pokud bych jej měl vysvětlit v jedné větě, uvedl bych, že jde především o přehodnocení dosavadních narativů, které Rusko, ale také velmi často my používáme, když mluvíme o jazyce, literatuře a kultuře v obecné rovině. Uvědomujeme si, že se dekolonizace pomalu, ale jistě terminologicky vyčerpává a ztrácí svůj původní význam. Jsem proto rád, že na našem setkání zaznělo několik příspěvků nabízejících možná řešení problému,“ dodal.
„Ruská agrese na Ukrajině odhalila spoustu věcí, například to, že jsou mnohé evropské slavistiky rusocentrické.“ René Andrejs
Olomoucké dny rusistů se uskutečnily ve dnech 11.–12. září, zahájila je vernisáž výstavy Putinova klec, věnované současným politickým vězňům v Rusku. V tentýž den čekala na účastníky setkání i komentovaná prohlídka Muzea umění Olomouc, které se ujal odborník na ruské a východoevropské umění Tomáš Glanc.
„Díky úsilí našich kolegů se povedlo do Olomouce přilákat světové špičky ve svém oboru, například lingvistu Alexandra Piperského či odborníka na ruský imperialismus Alexandra Etkinda. Z toho mám velkou radost. Jsem i moc rád, že se součástí letošního programu stala organizace Gulag.cz, jejíž předseda Štěpán Černoušek pohovořil o historické paměti v zemích střední Asie. Kolegové navíc představili film Pohřbené naděje o československé komuně Interhelpo v Kyrgyzstánu,“ uzavřel za rusisty z UP René Andrejs.