Školáci upozornili na riziková místa v Olomouci. Město už podniká konkrétní kroky
V rámci projektu „Bezpečná cesta do školy“ žáci základních škol v Olomouci vyplňovali dotazníky, ve kterých hodnotili svou cestu do školy. Zjišťovalo se nejen to, kudy se pohybují a jaký dopravní prostředek využívají, ale především zda se na své trase cítí bezpečně. „Do mapování se zapojilo více než tisíc lidí – žáků, jejich rodičů a pedagogů. Kromě identifikace rizikových míst přidávali i návrhy na jejich zlepšení,“ uvedl primátor Olomouce Miroslav Žbánek.
Desítky problémových lokalit
Na základě podnětů žáků město eviduje stovky míst, která jsou potenciálně nebezpečná. Část z nich řeší ihned – například drobnými stavebními úpravami, změnou dopravního značení nebo úpravou zeleně. Jiná místa však vyžadují rozsáhlejší investice a projektovou přípravu. „Někdy jde o investiční akce v řádu milionů korun. V takových případech hledáme financování například z evropských nebo národních dotačních titulů,“ doplnil primátor Žbánek.
Nový přechod i větší dohled strážníků
Jeden z konkrétních kroků je nově vybudovaný přechod na křižovatce Havlíčkova a Krapkova, kde děti dříve složitě přecházely rušnou silnici. Od začátku školního roku navíc Městská policie Olomouc zvýšila dohled u základních škol. „Strážníci působí na přibližně dvaceti frekventovaných místech v různých částech města – v centru i okrajových čtvrtích jako Slavonín, Droždín nebo Svatý Kopeček,“ upřesnil mluvčí městské policie Petr Čunderle.
Strážníci zároveň apelují na rodiče, aby vedli děti k větší samostatnosti při přecházení – například tím, že se samy rozhlédnou a navážou oční kontakt s řidičem, než vstoupí na přechod.
Největší problémy: přetlak aut, chybějící chodníky a osvětlení
Z výsledků projektu vyplynulo, že žáci se často potýkají s přetížením dopravou v blízkosti škol, nedostatkem přechodů, špatným osvětlením nebo přítomností sociálně vyloučených osob v okolí školských zařízení. Město již v minulosti reagovalo například úpravou dopravního značení a parkovacích ploch v ulicích Dělnická a Norská. „Důležité je, že jsme mladým lidem dali prostor vyjádřit se k problémům, které ve svém okolí vnímají. To je podle mě stejně přínosné jako samotné řešení,“ dodal primátor Žbánek.
Využití moderních technologií
Součástí projektu byla i interaktivní mapa, do které žáci zaznamenávali své trasy do školy. Na realizaci projektu spolupracuje město s Fakultou tělesné kultury Univerzity Palackého. „Získali jsme praktické mapové podklady, které přesně ukazují, kudy se děti do školy pohybují. Tyto informace jsou zásadní pro další plánování bezpečnostních opatření,“ vysvětlil hlavní řešitel výzkumu Michal Vorlíček z FTK UP.
Město plánuje zahájit první úpravy už na jaře příštího roku – konkrétně v lokalitách, kde není potřeba složitá projektová dokumentace.
Jak se děti hýbou? Méně, než by měly
Součástí projektu bylo i měření fyzické aktivity u žáků osmých tříd. Vybraní školáci nosili po dobu jednoho týdne zařízení, které zaznamenávalo jejich denní pohyb. „Zdraví prospěšné fyzické aktivity, tedy středně až vysoce intenzivního pohybu, měli průměrně jen 40 minut denně. Doporučení je přitom alespoň 60 minut,“ upozornil Vorlíček.
Lépe dopadl spánkový režim – průměrný osmák spal kolem osmi hodin denně. Méně potěšující je ovšem čas strávený v sedě, který dosahoval až 11 hodin denně, což může být podle odborníků varovný signál vzhledem k rostoucímu vlivu digitálních technologií.
Projekt bude pokračovat
Město spolu s univerzitou připravuje další etapu projektu „Bezpečná cesta do školy“, která proběhne již brzy. Nově se výzkum rozšíří i na celostátní úroveň a zaměří se na celkovou bezpečnost a odolnost dětí v různých regionech.