Odborníci z pěti českých univerzit a jedné soukromé společnosti spojili síly při vývoji systému pro monitoring a vyhodnocování vybraných rizikových faktorů fyzické zátěže pracovních operací v kontextu Průmyslu 4.0. Do projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR v programu Trend byla zapojena i Fakulta tělesné kultury Univerzity Palackého, která spektrum cílových skupin nové technologie rozšířila i na sportovce a zabývala se také administrativními profesemi.
Výsledkem aplikovaného výzkumu je návrh nového zařízení pro hodnocení lokální svalové zátěže při pracovních operacích prostřednictvím elektromyografie včetně softwaru, které je uživatelsky přívětivější než dosud používaná řešení. Fyzická zátěž je přitom jedním z posuzovaných rizikových faktorů při kategorizaci prací z pohledu ochrany veřejného zdraví.
„Podařilo se nám vyvinout zařízení, které je lehčí, co se týče hmotnosti, má větší snímkovací frekvenci a mimo jiné využívá technologii Bluetooth, takže se zaměstnanec může při měření pohybovat a data jsou bezdrátově přenášena do mobilu nebo tabletu, kde hodnotitel okamžitě vidí zpětnou vazbu,“ přiblížil David Prycl z Aplikačního centra BALUO, který byl hlavním řešitelem za FTK UP. Jak dodal, navržená řešení jsou již chráněna jako užitný vzor a je podána žádost o patent.
Kromě Davida Prycla se do projektu zapojil i Amr Zaatar z katedry fyzioterapie nebo Michal Vorlíček z Institutu aktivního životního stylu, k testování byly využity i přístroje digitálního inovačního hubu DIGI2Health spojeného s Vědeckotechnickým parkem UP.
S ohledem na zaměření FTK UP olomoučtí odborníci hledali možnosti využití nového zařízení také u sportovců coby potenciální další cílové skupiny. „Využití ve sportu se nabízí například ke sledování a porovnávání dat z maximálních zátěžových testů a z tréninků. Nové zařízení, jehož senzory lze dát prakticky na jakýkoliv sval, jsme testovali ve spolupráci s lezeckou reprezentací, která do našeho centra jezdí pravidelně,“ uvedl David Prycl.
Třetí cílovou skupinou, na kterou se olomoučtí řešitelé zaměřili, byli administrativní pracovníci. V tomto případě však závěrem studie zahrnuté v projektu bylo doporučení déle trvající intervence. „Sledovali jsme lokální zátěž svalů a počty úhozů při psaní na počítači ve třech polohách – nekorigovaném sedu, sedu korigovaném fyzioterapeutem a korigovaném stoji. Probandy jsme měřili pět minut i s ohledem na budoucí možnosti komercionalizace, ale nepotvrdilo se nám, že by zátěž měla v takto krátké době nějaký vliv na polohu měřeného. Projevila se ovšem vyšší aktivita svalů při korigovaném sedu oproti sedu nekorigovanému, protože při korekci se již soustředíme a vynakládáme energii na její udržení. Nicméně bylo by zajímavé zjistit, zda by naše původní hypotézy potvrdila delší intervence a opakované měření,“ shrnul David Prycl.
Zařízení k monitoringu a hodnocení lokální svalové zátěže bylo vyvinuto v rámci tříletého projektu, jehož hlavním řešitelem byla společnost Icontio, která se soustředí na moderní řešení v oblasti Průmyslu 4.0 nebo telemedicíny. Do aplikovaného výzkumu a vývoje se kromě UP zapojila také pracoviště Českého vysokého učení technického, Univerzity Tomáše Bati, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysoké školy chemicko-technologické. Projekt byl financován Technologickou agenturou ČR v programu Trend zaměřeném na podporu výzkumu a vývoje nových produktů, výrobních postupů a služeb.