Přeložit náš web

Ne, 23. 6. 2024.

Svátek má Zdeňka.

15.1 C
Olomouc
15.1 C
Prostějov
15.8 C
Přerov
13.8 C
Šumperk
12.6 C
Jeseník
Neděle, 23. června 2024.

Svátek má Zdeňka.  Dobré ráno.

Zdenka Lammelová: Absolventi Euroculture jsou velmi potřební, chápou svět v souvislostech

Studovat v angličtině a mít spolužáky z celého světa. Strávit jeden semestr studia v Olomouci, druhý například ve španělském Bilbau. To a mnohem víc nabízí na FF UP unikátní studijní obor Euroculture. „Studenti tohoto oboru se zajímají o svět, chtějí poznávat a spolupracovat, jsou schopni analýzy i syntézy,“ říká absolventka Zdenka Lammelová.

Magisterský navazující program Euroculture, zařazený jako joint degree studium do prestižní skupiny studijních programů Evropské unie Erasmus Mundus, je unikátním studiem s evropskou akreditací. Kombinuje teoretické znalosti s praktickými dovednostmi, přičemž jedním z jeho základů je mezinárodní prostředí vytvořené studenty z celého světa. Integrální součástí studia je i intenzivní týden, během něhož studenti z různých zemí navazují kontakty, sbírají další postřehy, reakce a recenze na své práce, a to jak od spolužáků, tak od pedagogů. Právě tento intenzivní program se uskutečnil v Olomouci a při příležitosti 25. výročí založení oboru se do něj zapojili i zástupci absolventů jednotlivých ročníků. O svých zkušenostech tak před studenty hovořila například Zdenka Lammelová, která Žurnálu Online poskytla krátký rozhovor.

Jak jste vnímala nabídku vrátit se na místo svého studia a možnost debatovat s posluchači?

Byla to skvělá příležitost, ráda na studia vzpomínám. Věřím, že to ve výsledku bylo užitečné pro všechny. Jsem i přesvědčena, že by se tato setkání mohla opakovat častěji. Bezprostředně poté jsem si řekla, že dnešním studentům můžu jen tiše závidět…

Jak se stalo, že jste obor Euroculture začala studovat?

Jsem z Olomouce, ale bakalářské studium jsem absolvovala na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Pro to, abych splnila potřebné požadavky, vztahující se ke znalosti angličtiny, jsem během studia odjela na půl roku do Austrálie. Když jsem pak bakalářské studium v Praze ukončila, přemýšlela jsem, co budu dělat dál. Záhy jsem dostala tip od kamarádky, která zaznamenala, že se v Olomouci začal nabízet zajímavý obor Euroculture. Mě poté oslovil nejen obsah tohoto studia, ale i jeho mezinárodní složení. Byla jsem nadšená i tím, že je jeho součástí studium v zahraničí.

Se skupinou na studijní cestě o energetice a komunitách v Kodani.

Zmínila jste, že současným studentům můžete jen závidět. Jak to myslíte?

Mám stále v živé paměti, jak jsem během svého bakalářského studia pročítala na fakultě nástěnky a hledala možnosti studia v zahraničí. Bylo to ještě před vstupem naší země do Evropské unie, tedy v době, kdy se mobility prostřednictvím Erasmu nenabízely, příležitosti byly velmi omezené. Za určitých podmínek bylo tehdy možné vycestovat pouze do USA a Kanady. Pamatuji si, jaký hlad byl mezi studenty po poznávání, po tom dozvědět se a vidět, vyjet do zahraničí. Studium oboru Euroculture mi vyjmenované najednou nabídlo. Velmi blízký mi byl i obsah celého studia. Jestliže jsem se v Praze věnovala humanitním vědám, portfolio oboru Euroculture obsahovalo témata, jakými jsou politika, historie, Evropa či kultura. Zlákala mě tehdy i interdisciplinarita oboru, jde o studium v angličtině, o studium v mezinárodním prostředí, náš patnáctičlenný kolektiv tehdy tvořili studenti z celého světa. O tom, jaké možnosti však mají dnešní studenti, se mi v době mých studií ani nezdálo.

První semestr jste absolvovala na Univerzitě Palackého, druhý ve Španělsku na dnešní Universidad de Deusto Bilbao…

Ano, třetí ročník jsem pak strávila na praxi v tiskovém oddělení Českých center v Praze. Věnují se propagaci české kultury v zahraničí. Diplomovou práci jsem v závěru svého studia věnovala menšinovému, romskému umění. Zabývala jsem se v ní tím, jak se romská menšina v České republice vnímá skrz vizuální umění a jak tuto menšinu vyobrazuje většinová společnost.

Během praxe jsem pracovala také v Divadelním ústavu Institutu umění, kde jsem po absolutoriu působila v jeho tiskovém oddělení. Strávila jsem tam po škole první dva roky.

Jak se na svou dobu studií díváte dnes, s odstupem času?

I dnes vnímám obsah učiva oboru Euroculture jako velmi zajímavý. Skvělé bylo ale hlavně to mezinárodní prostředí, studenti z celého světa, to množství příběhů, vzájemných výměn zkušeností, společných zážitků… To bylo snad ještě přínosnější než samotný obsah studia. Dodnes jsem s některými v kontaktu, zůstali jsme přáteli. Utkvěl mi v hlavě přístup ke studentům, styl výuky, neustále jsme byli do něčeho zapojováni, měli jsme také možnost osvojit si řadu praktických kompetencí…

Prezentace publikace Restless Cities: Lessons from Central Europe v Bratislavě.

Můžete to trochu rozvést?

Hodně jsme pracovali ve skupinách a čím víc nás ve skupině bylo, tím víc byla práce náročnější. Poté jsme práci prezentovali. I to nebylo úplně jednoduché. Pamatuji si, jak nás na jedné práci mělo spolupracovat pět, a dva moc nepracovali. Když jsme s tímto přišli za svou vedoucí, řekla nám, ať si problém vyřešíme. I tyto nepříjemné věci jsme si museli vyřešit sami mezi sebou. Člověk se musel naučit spolupracovat i v situaci, v níž něco nefunguje.

Kromě studia jsme i my měli intenzivní týdenní program, který jsem vlastně nyní po letech navštívila. Je to týden, v němž se na jednom místě setkají všichni studenti zapojených univerzit v programu Euroculture. Já jsem tehdy intenzivní týden prožila ve Štrasburku. Pamatuji si, jak velký zážitek pro mě byl, když jsem vůbec poprvé navštívila evropské instituce, Evropský parlament a Radu Evropy. Stejně tak silné zážitky ve mně zůstaly z návštěvy muzea druhé světové války a koncentračního tábora. Všechny měly velký vliv na mé životní hodnoty. Začínala jsem chápat, o čem Evropa vlastně je, o čem je spolupráce, co jsou evropské hodnoty. I když mě pak formovala další práce, tyto studijní návštěvy byly pro mě velkým impulzem k pochopení.

Tak jako nynější studenti, i my jsme část z intenzivního týdne věnovali prezentaci svých semestrálních prací. Měli jsme v nich kus svého výzkumu, jenž měl být součástí naší diplomové práce. Prezentovali jsme svůj výzkum a ostatní studenti i vyučující nám byli oponenty. Pro mnohé z nás to bylo takové první seznámení se s formátem akademické konference, v níž představujete svou dosavadní práci.

Pohybujete se totiž v kruhu lidí, kteří do tohoto studia přicházejí z různých oborů. V mém kruhu byli bakaláři, kteří studovali média, komunikaci, právo, byli tam i učitelé, našel by se ekonom. I to vnímám v dnešní době jako velký benefit. Naše společnost totiž na jednu stranu vyžaduje profesionály v daném oboru, na stranu druhou však potřebuje i lidi, kteří jsou schopni syntézy. Jednoduše už proto, že svět je stále víc propojený a komplexní stejně jako současné problémy, které jako společnost musíme řešit. Troufám si říct, že studenti oboru Euroculture jsou specifičtí a zvláštní v tom, že jsou schopni obsáhnout souvislosti. Jsou to lidé, kteří dokážou téma obsáhnout z více úhlů pohledu. Vzhledem k tomu, jak je svět stále složitější, myslím si, že právě takto vzdělaní lidé jsou velmi potřební.

Projekt o udržitelném rozvoji měst, studijní návštěva v Hamburku.

Vzpomenete si ještě na některého z pedagogů?

Určitě. Například na Antonína Kalouse, který obor Euroculture na FF UP od jeho vzniku vede. Je to člověk, který do této činnosti dává kus svého srdce. A bez toho by to snad ani nešlo. Jde totiž o obor, v němž se studenti učí hledat souvislosti a učí se je propojovat. Antonín Kalous, ač je historik, dalece tento obor přesahuje. 

Na závěr pár slov o vašich plánech… 

V rámci své dosavadní práce jsem vedla celou řadu projektů zaměřených na genderová témata, diskuze kolem současných problémů a dalšího směřování Evropy, zajímá mě politické vzdělávání, ženský leadership, sociální inovace, udržitelný rozvoj měst. Pracovala jsem jako koordinátorka programu Demokracie v pražské kanceláři Heinrich-Böll-Stiftung. Baví mě pracovat s lidmi napříč obory, v mezinárodním kontextu, propojovat je, vytvářet prostředí pro vzájemnou výměnu, inspiraci a učení. Momentálně jsem na rodičovské dovolené se svými dětmi, pak bych se ráda vrátila k těm tématům, která mě zajímají. Ale myslím, že život přinese ještě další výzvy.

Euroculture – navazující magisterské jednooborové studium. Jako joint degree studium bylo zařazeno do prestižní skupiny studijních programů EU Erasmus Mundus. Na UP má již pětadvacetiletou historii, v rámci katedry historie už funguje osmnáct let. Většinou se do něj hlásí studenti různých humanitních oborů, jejichž přihlášky se od 1. října do 15. ledna shromažďují na sekretariátě konsorcia v nizozemském Groningenu. Tam se i rozhoduje, kdo z uchazečů bude ke studiu přijat. Studium probíhá v angličtině, je zpoplatněné, mnozí posluchači během něj však dosahují na různé druhy stipendií. S ukončením studia získává absolvent dva vysokoškolské diplomy. Uplatnění absolventů je velmi široké, působí v různých národních agenturách, v neziskových organizacích či na ministerstvech.

Partnerskou síť konsorcia tvoří: Université de Strasbourg (Francie), Universita degli studi di Udine (Itálie), Georg-August Universität Göttingen (Německo), Rijksuniversiteit Groningen (Nizozemsko), Uniwersytet Jagielloński Kraków (Polsko), Universidad de Deusto Bilbao (Španělsko), Uppsala Universiteit (Švédsko). Partnerskými univerzitami konsorcia Euroculture v zámoří jsou University of Ósaka (Japonsko), University of Pune (Indie), National Autonomous University of México (Mexico). Více o oboru zde.

O intenzivním týdenním programu studia mezinárodního oboru Euroculture na FF UP jsme psali zde.

[odkaz na zdroj]

Z rozbouřené Moravy jsme zachránili 10 vodáků

Dvě skupiny vodáků jsme zachránili v sobotu 22. června vpodvečer u Mladče (OL), když se převrátili s kánoemi při splouvání řeky Moravy. Po...

Dočasné uzavření kanceláře hřbitova

Od 24. června do 4. července 2024 bude kancelář na hřbitově uzavřena z důvodu dovolené. Následují státní svátky 5. a 6....

Neuteklo vám?

Téma týdne 25/2024

V posledních letech se olomoucké radnici daří investovat do oprav komunikací zhruba sto milionů korun ročně. Letos město do zlepšení infrastruktur investuje rekordních 130 milionů. To zahrnuje nejen rozsáhlé...

V Olomouci se třídil komunální odpad

Před budovou Krajského úřadu v Olomouci proběhl rozbor komunálního odpadu. Cílem akce bylo ukázat dětem, jak...

Za dopravní nehodou byla čivava

Neuhlídala si svoji čivavu. V obci Písečná na Jesenicku 19ženě utekl malý pejsek přes cestu na...

Téma týdne 25/2024

V posledních letech se olomoucké radnici daří investovat do oprav komunikací zhruba sto milionů korun ročně....

Otevřená radnice 25/2024

V Otevřené radnici se budeme věnovat historické tramvaji č. 16, klenotu města. Budou ji moct Olomoučané...