S výsledky výzkumného projektu zaměřeného na hodnocení historických vodohospodářských objektů v České republice z pohledu jejich významu pro památkovou péči seznámí návštěvníky výstava, která bude příští týden od 22. do 27. listopadu k vidění v Pevnosti poznání. Putovní expozice už byla představena v Hostětíně, Čáslavi a Opavě. Na pětiletém výzkumu nazvaném „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu“ se podílela katedra geografie přírodovědecké fakulty.
Jednotlivé části výstavy budou informovat o metodickém přístupu, který se týkal výzkumu historických vodohospodářských objektů. Výstava zároveň ukáže i aplikaci tohoto přístupu na konkrétních vodohospodářských objektech. Pro detailnější výzkum bylo vybráno pět modelových území v rámci České republiky: povodí Svitavy, Horní Moravy, Moravice, Ploučnice a oblast Čáslavska. Tyto oblasti se od sebe liší historickým vývojem, způsobem hospodaření i fyzickogeografickými podmínkami. „Odlišnosti povodí budou na výstavě reprezentovány různorodými typy vodohospodářských staveb, jako jsou přehrady, malé vodní elektrárny, vodovody, náhony tesané v pískovcových masivech či objekty vodárenství,“ uvedla Renata Pavelková z katedry geografie.
Katedra se podílela na detailním hodnocení povodí Horní Moravy a oblasti Čáslavska a společně s ostatními účastníky výzkumu i na modelovém území povodí Svitavy. Část výstavy bude pro srovnání věnována také památkově chráněným vodohospodářským systémům okolních zemí. Chybět nebudou památky ze seznamu UNESCO jako je Vodohospodářský systém města Augsburg v Bavorsku a Banskoštiavnické tajchy na Slovensku.
Historické vodohospodářské objekty jsou součástí industriálního dědictví a dokládají technologickou vyspělost společnosti i její přístup k nakládání s vodou v krajině. „Tento doposud poněkud opomíjený typ staveb se tým odborníků pokusil zdokumentovat, identifikovat jejich hodnotu a sestavit komplex kritérií pro hodnocení jejich památkového významu pro jejich ochranu nebo případnou obnovu,“ podotkla Renata Pavelková.
Součástí výstavy je kritický katalog, který rozvíjí jednotlivá témata prezentovaná na výstavních panelech podrobněji a sumarizuje výsledky pětiletého projektu. Katalog si bude možné na výstavě prolistovat. Další informace včetně nejhodnotnějšího výsledku – odborné metodiky i map s odborným obsahem a databází je možné si prohlédnout na stránkách projektu. Výstava z Olomouci zamíří v prosinci do Brna.
Výzkum „Historické vodohospodářské objekty, jejich hodnota, funkce a význam pro současnou dobu“ byl financován z programu NAKI II Ministerstva kultury ČR a podílela se na něm i katedra geografie Přírodovědecké fakulty UP.