Zubři ze Zoo Olomouc pomáhají vracet druh do volné přírody
Poslední zubr evropský ve volné přírodě zahynul v roce 1919. Díky jedincům, kteří přežili v oborách a zoologických zahradách, se však podařilo tento impozantní druh zachránit a postupně vracet zpět do jeho přirozeného prostředí. Významný podíl na tom má i Zoo Olomouc na Svatém Kopečku.
Olomoucká zoo chovala zubry už v 70. a 80. letech 20. století. K jejich návratu do chovu zde došlo v roce 2013 a od té doby se podařilo odchovat už 19 mláďat. Tři z nich nyní zamířili do Ázerbájdžánu, konkrétně do národního parku Shahdag National Park, kde pomohou posílit tamní populaci.
„Je to vlastně biotop, jsou to vysoké hory, vysoké zalesněné hory, nicméně je to nejjižnější přirozený výskyt původního zubra, takže ten zubr tam jednoznačně patří,“ vysvětluje Jan Pluháček, vědecký pracovník Zoo Olomouc.
Samotný transport zvířat je přitom mimořádně náročný. Převoz do Berlína a následně do Ázerbájdžánu vyžaduje důkladná veterinární vyšetření i složitou logistiku. „S ohledem k tomu, jak jsou ta zvířata velká a jak náročné je přesvědčit je, aby vlezla do bedny, je s tím spojena spousta práce – logistické i veterinární,“ doplňuje zooložka Jitka Vokurková.
Díky mezinárodní spolupráci dnes ve volné přírodě žije více než dva a půl tisíce zubrů a jejich návrat do původních oblastí pokračuje. I zubři ze Svatého Kopečku tak přispívají k jednomu z nejúspěšnějších záchranných projektů evropské ochrany přírody.
Kino Metropol čeká oprava střechy, město chystá investice
Světozor, Kapitol nebo Pohraniční stráž – tak si starší Olomoučané pamatují dnešní Kino Metropol. Budova z roku 1933, která patří k architektonickým dominantám města, má před sebou další rekonstrukci. Kvůli zhoršujícímu se stavu střechy se na začátku ledna v hlavním sále objevily čtyři podpůrné sloupy.
„Stav velmi důkladně monitorujeme, každý měsíc se sondy vyhodnocují. Bylo shledáno, že je třeba začít investovat, především do střechy,“ uvedl náměstek primátorky Olomouc Viktor Tichák (ProOlomouc a Piráti).
Podle vedení kina je oprava nevyhnutelná. Střešní část je na hranici své životnosti a zásah si vyžádá i hlavní konstrukce budovy. Do budoucna se navíc uvažuje o rozšíření foyer nebo vybudování druhého sálu. O konkrétním rozsahu investic ale rozhodne město jako majitel objektu.
Jednatel kina Petr Hanák připomíná, že Metropol těží i ze spolupráce s alternativní scénou. „Lidé si sem najdou cestu nejen na film, ale i na divadlo nebo koncert. Myslím, že teď zažíváme určitou renesanci starších kin,“ říká.
V roce 2025 proběhlo v Kině Metropol celkem 759 projekcí pro více než 53 tisíc diváků. Nejstarší olomoucké kino tak zůstává jedním z nejnavštěvovanějších jednosálových kin v České republice.
Městská knihovna Olomouc otevřela novou pobočku Kotelna
Na začátku února se v Olomouc otevřela nová pobočka Městské knihovny Olomouc s názvem Kotelna. Vznikla na Trnkově ulici v jedné z nejlidnatějších částí města, poblíž sídlišť Povel, Nové Sady a Nová Ulice. Své služby tak nově přiblíží téměř třiceti tisícům obyvatel.
Moderní knihovna vznikla přestavbou bývalé kotelny, kterou město už nevyužívalo. Objekt prošel rozsáhlou rekonstrukcí a dnes nabízí zázemí odpovídající menšímu okresnímu městu.
„Je to radost hlavně pro čtenáře. Při slavnostním otevření, které nebylo nijak zvlášť avizováno, přišli lidé hned v deset hodin, protože se už nemohli dočkat své obvyklé dávky knih,“ uvedla ředitelka knihovny Lenka Prucková.
Kotelna nebude sloužit jen k půjčování knih. Nabídne také dílny, komunitní akce i programy pro školy. Město chce zároveň posílit spolupráci se základními školami a podporovat čtenářskou gramotnost.
Podle náměstka primátorky Viktora Ticháka je cílem, aby na každé škole fungovala kvalitní školní knihovna se zázemím městské knihovny. Důraz chce město klást i na atraktivní a nové knižní tituly, které děti motivují ke čtení.
Součástí nové pobočky je také zahrada určená pro kulturní a komunitní setkávání. Celkové náklady na přestavbu dosáhly 50 milionů korun, přičemž většinu pokryla evropská dotace.
Olomouc znovu na filmovém plátně, komedie se natáčela v Telegraph Olomouc
Olomouc neláká jen turisty, ale i filmaře. Své snímky tu natáčel například místní rodák Miroslav Krobot, kulisy města využily i seriály jako Četnické humoresky nebo Pozadí událostí. Loni se zde natáčela také komedie Když se zhasne, a to v prostorách Telegraphu Olomouc.
Tvůrci využili prakticky celou budovu kreativního centra. „Natáčelo se jak v galerii, tak v coworku, v Pulse, v restauraci i ve čtvrtém patře v loftu,“ uvedl house manažer Jakub Kochta. Variabilita prostoru podle něj umožnila filmařům vytvořit rozmanité interiérové scény bez nutnosti měnit lokaci.
Natáčení probíhalo během února 2025. I přes rozsah produkce zůstal provoz Telegraphu téměř neomezený. Výjimkou byly pouze dva dny, kdy byla uzavřena restaurace kvůli scénám natáčeným v kuchyni. Coworking i další části objektu však fungovaly bez přerušení.
Film je adaptací stejnojmenné divadelní hry, kterou má na repertoáru Moravské divadlo Olomouc od roku 2012. Do kin snímek zamířil 12. února a Olomoučanům znovu nabízí možnost vidět své město na stříbrném plátně.
Olomouc čistí ulice od vizuálního smogu
Olomouc pokračuje v odstraňování nevhodné reklamy z ulic. Kancelář architekta města od roku 2023 mapuje billboardy, plakátovací plochy i další nosiče a vytvořila databázi asi čtyř tisíc položek v interaktivní mapě. Tu si můžete prohlédnout na webu kam.olomouc.eu. U deseti reklam na městských pozemcích už zamířil podnět ke stavebnímu úřadu. Město také upozornilo na reklamy u silnic. Některé plochy ale stojí na soukromých pozemcích, kde má radnice omezené možnosti zásahu. Projekt navíc čerpá z akademické práce Kryštofa Richtera z Univerzity Palackého v Olomouci, která se vizuálnímu znečištění města věnovala detailně.
