Je večer v klubu, lidé se baví, dýdžej pouští jeden set za druhým. Koho by v tu chvíli zajímaly paragrafy. Ale i tato hudební produkce má svá pravidla. To, zda jsou dodržována a dostatečně známa, zajímalo odborníky z Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Výsledkem jejich práce je první výzkum remixu a samplování v České republice, který se komplexně zaměřuje na právní povědomí samplujících hudebníků, popis strategií, jimiž obcházejí povinnost získat licenci, a na etické normy, kterými se při samplování řídí.
Výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého se v roce 2021 a 2022 zabývali kulturou remixu na elektronické hudební scéně a jejím střetem s autorským právem. „Výzkum sloužil nejen ke zvýšení povědomí hudebníků o autorském právu a pravidlech pro vypořádání práv k hudebním samplům, ale především k identifikaci problémů spojených se získáním souhlasu s užitím části hudební nahrávky a k formulaci návrhů na jejich odstranění,“ říká Pavel Zahrádka, vedoucí výzkumného týmu z katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky FF UP. Spolu s ním na výzkumu, který zatím nemá v tuzemsku obdoby, spolupracovali studenti doktorského studia Ivan David, Adéla Ratajská a Miroslav Krša.
Výzkum ukázal, že ačkoliv mají hudebníci povědomí o základních principech autorského práva, o konkrétních pravidlech pro vypořádání práv k chráněným hudebním nahrávkám toho moc neví a také jen málo z nich tato práva skutečně vypořádává. „Kreativní kopírování, kterým je přetváření hudebních fragmentů samplováním či remixováním, čelí daleko větším překážkám nežli pasivní kopírování, jakým je cover verze hudební skladby, u které stačí získat automatické svolení kolektivního správce po uhrazení standardizovaného licenčního poplatku. U hudebních samplů je naopak třeba získat individuální souhlas celé řady nositelů práv, a to od autora přes interprety až po výrobce zvukového záznamu,“ upozorňuje Pavel Zahrádka. Jak připomíná, dohledání a komunikace s nositeli práv, zvlášť když pocházejí ze zahraničí, a požadovaná výše licenční odměny vedou mnohé producenty k tomu, že na samplování rezignují nebo právo zcela ignorují a přetvořený sampl užijí bez svolení nositelů práv.
Podle zjištění výzkumného týmu z Univerzity Palackého ale není realita černobílá. I když část hudebních producentů autorské právo obchází, neznamená to, že nemají vlastní pravidla pro to, jaké samplování a remixování je legitimní a jaké již není. „Obecně můžeme říct, že čím více je samplování transformativní, nekomerční, kreativní, zahrnuje aktivní úsilí samplujícího umělce a je provedeno s úctou k původnímu zdroji, tím více je hudebníky považováno za legitimní,“ předkládá jeden ze závěrů výzkumu Pavel Zahrádka.
Podle dalších zjištění olomouckých badatelů se ukázalo, že ačkoliv jsou právní předpisy v praxi nefunkční, hudebníci se s autorským právem střetávají ve formě softwarových robotů, kteří na streamovacích portálech YouTube či Spotify blokují skladby obsahující nelegálně užité samply.
Budoucnost remixování a samplování by podle autorů výzkumné zprávy mohlo usnadnit technologické řešení ve formě předplacené platformy s rozsáhlou knihovnou dostupných samplů. Druhou možností je zavedení výjimky pro remix v autorském zákoně. Ta by zavedla jednak volné užití hudebních fragmentů v případě jejich nekomerčního užití a jednak možnost získání svolení od kolektivního správce po uhrazení standardizovaného poplatku v případě komerčního užití chráněného samplu. „Nevýhodou tohoto řešení pro nositele práv je ztráta kontroly nad užitím vlastního díla,“ upozorňuje Pavel Zahrádka. Šetření probíhalo formou výzkumných rozhovorů a dotazníkového šetření se zástupci taneční elektronické hudby, hip-hopu a experimentální elektronické hudby, kteří samplují či remixují.
Odborný tým připravil návrhy, které by mohly současnou situaci zlepšit a poskytl je zástupcům ministerstva kultury a organizací kolektivní správy OSA a INTERGRAM, kteří mohou měnit legislativu či zjednodušit stávající systém licencování. Zároveň vznikla série vzdělávacích workshopů pro dýdžeje a hudební producenty a výzkumná zpráva pro Svaz autorů a interpretů a oddělení autorského práva ministerstva kultury.
Výsledky výzkumu jsou dostupné online zde.
Výzkumnému týmu se v současnosti podařilo získat finanční podporu ministerstva kultury na přípravu návrhů na odstranění špatných pracovních podmínek umělců v České republice, a to zejména v oblasti práva sociálního zabezpečení a autorského práva (tzv. status umělce). Při přípravě návrhů využijí členové týmu kromě jiného rovněž nové poznatky o transformativním užití autorských děl.