Lokální úrovni politiky, která hraje podstatnou roli v utváření a zejména posilování prodemokratického smýšlení, se věnuje nová odborná publikace s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland. Vznikla v kolektivu autorů pod vedením Pavla Šaradína z katedry politologie a evropských studií FF UP a je vůbec prvním uceleným dílem, jenž v daném ohledu reflektuje část střední Evropy.
Prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan nedávno vydalo odbornou publikaci s názvem Challenging Citizens: Democratic Innovations at the Local Level. The Case Study of the Czech Republic, Slovakia and Poland (Výzva občanům: Demokratické inovace na místní úrovni. Případová studie Česka, Slovenska a Polska). Kniha je jedním z výstupů tříletého výzkumu, který podpořila Grantová agentura České republiky. Za kolektiv autorů poskytl Žurnálu Online rozhovor docent Pavel Šaradín z katedry politologie a evropských studií Filozofické fakulty Univerzity Palackého.
Pane docente, můžete knihu krátce představit? Co je jejím cílem?
Velmi často se diskutuje o krizi nebo erozi demokracie, o jejím úpadku. Někdy právem, někdy se situace podceňuje, někdy přeceňuje. Lokální prostředí umožňuje aktivní participaci občanů na politice, a to skrze nejrůznější nástroje či inovace. Máme podloženo, že pokud k jejich zavedení dojde a používáme je správně, pak skutečně mohou hrát velmi důležitou roli v pozitivním významu demokracie. V knize se zaměřujeme na vysvětlení těchto nástrojů, na jejich fungování, zkušenosti i na jejich evaluaci. Naším cílem nebylo přinést teoretickou knihu, ale prováděli jsme empirický výzkum, chtěli jsme naše zjištění podložit daty.
Co jsou demokratické inovační nástroje? Na co všechno mohou mít vliv, jak mohou pomoci?
Demokratické inovace chápeme jako procesy a nástroje, které vedou k prohloubení občanské participace v procesu vládnutí s cílem toto vládnutí zlepšit a oživit. Jedná se tedy o zlepšení demokracie, o jakousi demokratizaci demokracie. Jde například o participativní rozpočty, participativní plánování a podobně, tedy něco, co oživuje demokracii. Jmenované procesy zároveň mají další funkce, které nesouvisí jen s politickou efektivitou. Občanskou participací může například docházet ke zlepšení transparentnosti, zvyšování důvěry v politiku, k odpovědnosti, lidé se učí, jak funguje politika a lépe ji pak rozumí. Jsou to velmi důležité přínosy rovněž pro vnímání celostátní politiky. Přínosem naší knihy není jen objasnění, proč tyto inovace fungují, ale i to, proč někdy dochází naopak k jejich opuštění či pádu. Zpravidla se jedná o případy, kdy jsou špatně zavedeny, nemají polickou podporu, když selže komunikace apod.
Kniha je zároveň případovou studií České republiky, Slovenska a Polska. O fungování demokratických inovacích tedy hovoříte ve třech středoevropských zemích. V čem se s ohledem na výše uvedené jednotlivé země odlišují, co je jim naopak společné?
Nechtěli jsme psát o jediné zemi, pro nás byl důležitý komparativní rozměr. Ten ale není vždy realizovatelný, například z toho důvodu, že tyto tři země mají odlišná pravidla fungování komunální politiky. V Polsku je u větších měst povinností mít participativní rozpočet, u nás a na Slovensku nikoli. Právě zde jsou i další inovace nejrozšířenější a nejvíce používané. Společné mají tyto země zejména jednu věc, jako v celé postkomunistické Evropě je zde menší ochota participovat na politice a nižší důvěra v ni. Je to obrovský kontrast se západní, zejména severní Evropou.
Jak dlouho jste na knize společně s dalšími autory pracovali? Z jakých zdrojů jste vycházeli?
Kniha vznikla v rámci tříletého výzkumu podpořeného Grantovou agenturou České republiky. Její vydání podpořila i Filozofická fakulta UP. Rok jsme sbírali informace a dělali výzkum, zhruba dva roky jsme knihu psali, reagovali na oponenty a věnovali se běžné ediční činnosti. Pokud vím, je vůbec první takto ucelenou knihou, jež reflektuje část střední Evropy, západní země již prozkoumané máme.
Knihu vydalo prestižní nakladatelství Palgrave/Macmillan. Jaký význam pro vás má její vydání právě v tomto nakladatelství?
Obrovský. V sociálních vědách jsou důležitá zejména tato tři nakladatelství: Springer, Palgrave a Routledge. Celý proces byl poměrně náročný, od vyplnění vstupních formulářů, kde se například popisuje metodologie, zhodnocuje se vědecký přínos a inovativnost, přes odeslání části rukopisu až po jeho dokončení a editaci. Realizace naší knihy odpovídá vydání pěti, šesti článků v prestižních časopisech.