Zájemci z řad veřejnosti, zejména členové Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci, se zapojí do experimentu, který pořádají výzkumníci z CATRIN Univerzity Palackého v rámci projektu INTERMAT. V pátek zavítali do vědeckého centra, aby se seznámili s projektem i jeho výzkumnými tématy a dohodli se na spolupráci.
Úkolem jednoho z výzkumných týmů projektu, na němž Univerzita Palackého spolupracuje se společnostmi AGRO Haná, Geschur Medical a dalšími firmami z regionu působícími v oblastech inovativní rostlinné produkce, biotechnologií a biomedicíny, je valorizace odpadů vznikajících při pěstování konopí setého. Aby neskončil bez užitku v kanalizaci, výzkumníci tento kapalný odpad v pěstírně několik měsíců sbírali, provedli jeho chemickou a mikrobiologickou analýzu a upravili jej tak, aby jej bylo možné použít pro výživu okrasných rostlin. Zda a jak účinkuje, si budou moci doma na svých zahrádkách vyzkoušet zájemci, kteří se do spolupráce zapojili.
„Cílem bude zjistit, zda je účinnost hnojiva srovnatelná s komerčními přípravky, které zahrádkáři běžně používají a jestli se projeví inhibiční účinky fenolických látek uvolněných do hnojiva rostlinami konopí. Sběr dat prostřednictvím fotodokumentace bude probíhat po celou vegetační sezonu. Výsledky společně vyhodnotíme v závěru roku,“ uvedl Petr Tarkowski z CATRIN, který dnes zahrádkáře seznámil s výzkumem konopí v CATRIN i cíli projektu INTERMAT. Hosté si prohlédli i v tuzemsku ojedinělé fenotypizační linky pro výzkum rostlin a kromě projektu INTERVIR je odborník na fenotypizaci rostlin Lukáš Spíchal seznámil například i s projektem PATAFEST, na němž olomoučtí vědci spolupracují se zahraničními kolegy s cílem ochránit evropskou produkci brambor před některými chorobami, zejména hmyzem přenášenou nemocí „zebra chip“, která již devastuje úrodu především v Jižní Americe.
„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos.“ Rudolf Dvořák
„Bylo to moc zajímavé, co jsme zde slyšeli, a moc mě to zaujalo. Při pěstování jsou sice postupy, které fungují a využívají se dlouho, ale věda jde kupředu a člověk by měl zkoušet i nové věci. To, že si hnojivo budeme moct vyzkoušet sami u sebe na zahrádce, považuji za přínos,“ uvedl předseda Územního sdružení Českého svazu zahrádkářů v Olomouci Rudolf Dvořák.
Obdobný názor sdílí i jeho kolegyně Ludmila Směšná. „Na zahrádce ráda experimentuju. Bez toho by to byla nuda,“ doplnila.
Výzkumníci už nyní spřádají plány na další příští rok. Soustředí se na možné použití hnojiva adsorbovaného na pevném nosiči a jeho užití i při pěstování zeleniny. Tomu však budou předcházet další analýzy. Cílem projektu INTERMAT je přispět k efektivnějšímu pěstování plodin ve sklenících a hydroponických systémech, zlepšení jejich odolnosti či zvýšení konkurenceschopnosti firem v regionu má přispět projekt INTERMAT. Díky podpoře 63,7 milionů korun z operačního programu Jan Amos Komenský ve výzvě Mezisektorová spolupráce pro ITI se výzkumníci zaměřují například na přípravu a testování nových nanomateriálů pro monitorování rostlin nebo na vývoj nových růstových regulátorů, které budou šetrnější k životnímu prostředí. Projekt je mimo jiné zařazen v databázi Citizen Science.