Zlepšit dlouhodobou ochranu několika tisíc obyvatel obcí v okolí Litovelského Pomoraví před hejny přemnožených komárů má za cíl projekt Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Vědci do boje s tímto obtížným hmyzem nasadí letecké snímky, senzory v tůních i drony cíleně aplikující speciální chemický postřik proti komářím larvám, a to vše při zachování citlivých ekosystémů v chráněné krajinné oblasti. Projekt „MOSPREMA: Predikce a management kalamitních stavů komárů pro zachování biodiverzity v lužních lesích“ byl podpořen grantem z Norských fondů.
Odborníci na geoinformatiku, ekologii, hydrobiologii, zoologii a biochemii ve spolupráci s městem Litovel a menšími obcemi společnými silami vytvoří sofistikovaný systém, který na území Litovelského Pomoraví umožní monitorovat početní stavy komárů v tůních, s předstihem předvídat kalamitní stavy a díky tomu včas provádět adekvátní zásahy redukující populaci komárů. „Chceme vytvořit soubor opatření, která berou v potaz ekologicky šetrné prostředky a povedou k nalezení dlouhodobě udržitelného řešení jak účinně předcházet komářím kalamitám,“ uvedl hlavní řešitel Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.
Ve vytipovaných tůních proto bude instalováno několik desítek bezdrátových senzorů s čidly na měření výšky hladiny, teploty vody a vzduchu. Odborníci v oblasti umístí také speciální pasti, pomocí kterých zjistí informace o stavu komáří populace. Tato data v kombinaci s informacemi například o dešťových srážkách, výšce hladiny ve vodních tocích a předpovědi počasí poslouží odborníkům jako základ pro odhad dalšího vývoje počtu komárů, od kterého se bude odvíjet rozhodnutí o aplikaci chemického postřiku.
Pro získání velmi přesných dat o výškové členitosti území bude využito letecké skenování v kombinaci se skenováním z dronů. Při cíleném chemického postřiku hubícího komáří larvy v tůních odborníci použijí zemědělské drony s nádržemi o objemu 16 litrů, které umožňují automatický let i dávkování chemického prostředku. „Drony budeme používat pro aplikaci postřiku v oblastech bez stromů, především na zaplavených loukách,“ řekl Jakub Miřijovský z katedry geoinformatiky. Velký důraz budou experti při realizaci projektu klást na komunikaci se zástupci obecních samospráv a veřejnosti.
Početné populace komárů k lužním lesům neodmyslitelně patří a tvoří v tomto biotopu základní stavební kámen potravního řetězce, na který je navázána celá řada živočichů včetně obojživelníků, ryb a ptáků. „Při zvýšení hladin místních toků je však lužní les postupně zaplavován přes systém kanálů a voda se mnohdy dostává až na louky a pole v okolí extravilánu. Samotný lužní les a takto zaplavená území tvoří ideální líhniště pro komáry. V závislosti na počasí pak periodicky dochází k jejich přemnožení,“ upozornil Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty UP.
Obce v okolí lužních lesů se od roku 2015 snaží ve spolupráci s hygieniky, lesníky a odborníky ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví populaci komárů redukovat pomocí chemických postřiků aplikovaných na základě mapových podkladů v papírové podobě. „Tento způsob byl ale velmi náročný a komplikovaný. Současný stav likvidace komárů v CHKO Litovelské Pomoraví je založen na pozemní aplikaci a částečném monitoringu tůni s využitím leteckých snímků a jednoduchého informačního systému,“ uvedl Jakub Miřijovský.
Nynější postupy mají mnoho omezení, která vyplývají ze specifických podmínek území, problematického předpovídání kalamitních situací i samotného dávkování přípravku hubícího larvy. „Bez detailního aktualizovaného mapování tůní pak topografická heterogenita území spolu se složitou hydrologickou a hydropedologickou situací zabraňuje tvorbě detailního modelu líhnišť a následné predikci vývoje komáří populace,“ doplnil Jan Brus.
Lidem v Litovelském Pomoraví dlouhodobě ztrpčují život hlavně dospělí komáři, kteří ve velkém počtu pronikají do tamních obcí a útočí na obyvatele. „Tato situace především v letních měsících negativně ovlivňuje nejen kvalitu života, ale také možnost trávení volného času ve volném prostoru,“ podotkl Jaroslav Burian z katedry geoinformatiky, podle kterého jsou velkým problémem letní rozlivy vody z početných ramen řeky Moravy, díky kterým komáři absolvují celý svůj vývojový cyklus za velmi krátkou dobu.
„Právě vzhledem k množství obcí a obyvatel žijících v okolí CHKO Litovelské Pomoraví dochází kvůli přemnožení komárů k nutným hygienickým opatřením a tlaku na plošnou aplikaci přípravků, která ale z pohledu ochrany přírody nejsou ideálním řešením. Chceme navrhnout profesionální regulaci komárů s důrazem na ochranu velmi cenných ekosystémů, která umožní rozvoj regionu jako oblasti pro volnočasové aktivity a rekreaci v blízkosti města,“ dodal Jan Brus. Řešený projekt bude inspirací pro podobně postižené oblasti nejen v rámci České republiky.