Uplynulo hodně času od doby, kdy na Ukrajině začala válka. Válečný stav se bohužel ke konci nechýlí, a tak jsou neustále potřeba příběhy, které spojuje obětavost, sounáležitost a obyčejná lidská pomoc. Jeden z nich patří i katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Za humanitární pomoc si vysloužil ocenění Univerzity ve Lvově.
Ukrajinka Chrystyna Pikulytska je studentkou katedry historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. Ted ale také učí ve škole číslo 90 ve Lvově a podílí se v týlu na obraně své napadené země, když kvůli povolání manžela do armády odmítla Ukrajinu opustit. Její manžel nyní bojuje na Dněpru. Nejen spolužáci z katedry historie věří, že se Chrystyna do Olomouce vrátí. Má tu kromě studia i hodně přátel, například Terezu Antošovou, také studentku historie či Štěpána Franka, který historii na FF UP nedávno absolvoval. Právě oni společně s dalšími lidmi se rozhodli Ukrajině pomoci.
„Chrystyna je moje bývalá spolužačka a vynikající kamarádka. Když odjela, dohodla se s ředitelem knihovny lvovské univerzity Vasilem Kmeťem, že se budou podílet na organizování pomoci uprchlíkům a v omezené míře i ukrajinským vojákům. Jako první uspořádali sbírku financí na nákup vysílaček pro lvovskou teritoriální obranu,“ uvádí Štěpán Frank.
Organizace pomoci se záhy rozšířila. „S Chrystynou udržujeme spojení, a tak víme, že tamní lidé nemají kritický problém s financemi, ale především s materiálem. Proto jsme se s přítelkyní Terezou, která se zná s Chrystynou ze studií, i se svou sestrou Eliškou, která je veterinářka, dohodli, že sesbíráme materiál. Náš první závoz tří plně naložených aut obsahoval obvazy, škrtidla, nějaké léky, potravu pro zvířata, pleny a drobné předměty pro vykonávání chirurgických zákroků. Druhý závoz pak byl na požádání naplněn hlavně léky a pomocí pro zvířata. I když nám finančně pomohla i katedra historie FF UP, podruhé jsme vypravili pouze jedno auto. Léky jsou velmi nákladné,“ dodává absolvent FF UP s tím, že na polsko-ukrajinskou hranici dorazili osobně. „Chtěli jsme se vidět s Chrystynou,“ říká.
V českém mírovém měřítku je i pouhá doprava na okraj válkou zmítaného státu vcelku riskantní podnik a Ukrajina to včetně svých vysokých škol ví. Za obětavost a solidaritu, za první dopravený konvoj téměř až k hraničnímu polsko-ukrajinskému přechodu Rava Ruska a druhý závoz dopravený do Lublinu, proto Lvovská univerzita mezi přímými účastníky cest ocenila i katedru historie FF UP. List, kterým jí děkuje dnes visí na čestné stěně katedry.
„S humanitární pomocí jsme na Chrystynu, na polsko-ukrajinském přechodu čekali v rámci první cesty bezmála sedm hodin. My dorazili s pomocí a Lvov byl právě bombardován. Měli jsme strach a snažili jsme se Chrystyně dovolat. Auto měla stát v koloně u přechodu. Telefon mi zvedla ukrytá v lese a od cesty bylo slyšet sirénu.“
Pavel Kreisinger, katedra historie FF UP:
Na katedře historie FF UP vnímáme situaci na Ukrajině od počátku konfliktu jako velmi vážnou. Přivítali jsme tak iniciativu našich studentů a absolventů pomoci naší studentce Chrystyně se sháněním vysílaček a další humanitární pomoci. Ocenění si na katedře velmi vážíme, byť patří zejména Tereze Antošové a Štěpánu Frankovi, kteří jsou hlavními iniciátory pomoci a kteří jsou s Chrystynou v pravidelném kontaktu.
Válku na Ukrajině sledujeme neustále. Jako historici jsme si vědomi složitých historických souvislostí současného konfliktu a velmi nás znepokojuje časté zjednodušování a bagatelizování stávající situace. Jsme si vědomi jistého informačního vakuua v oblasti ukrajinských dějin i mezi našimi studenty, a proto jsme se na naší katedře rozhodli otevřít nový předmět Dějiny Ukrajiny (od Kyjevské Rusi po současnost). Obsáhne 12 přednášek, které budou primárně určeny studentům navazujícího magisterského studia Historických věd. Předmět ale otevřeme i zájemcům z jiných kateder, včetně studentů bakalářského cyklu. Na přednáškách se budeme střídat čtyři odborní asistenti (včetně kolegyně Markéty Žídkové z katedry politologie a evropských studií) a dva doktorandi. Rád bych zmínil podíl našeho doktoranda Pavla Kotau, který pochází z Běloruska a je velkým znalcem východoevropských dějin v epoše raného novověku. Podrobný harmonogram nového předmětu najdou zájemci ve Stagu pod zkratkou KHI/KD20A.