U příležitosti 400. výročí posvěcení kostela Panny Marie Vítězné v Římě, který je znám bohatou výzdobou interiéru, ale také jako symbol vítězství katolíků nad protestanty v roce 1620, uspořádala Univerzita La Sapienza společně s Univerzitou Palackého konferenci, na níž vystoupili odborníci z vysokých škol a dalších institucí z Itálie, Česka, Francie nebo Španělska.
Dvoudenní událost na půdě Univerzity La Sapienza, největší italské univerzity, a Národního římského muzea za podpory římského magistrátu, Českého centra Řím, Nadace Roma Sapienza a Sjednocené federace italských spisovatelů organizačně zajistil Andrea Trenta, doktorand studující v Římě i na olomoucké filozofické fakultě. Vědeckou garanci konferenci poskytli emeritní profesor novověkých dějin na Univerzitě La Sapienza Francesco Guy a církevní historik z Cyrilometodějské teologické fakulty UP Tomáš Parma.
„Záměrem konference bylo kostel Panny Marie Vítězné nejen popsat a zhodnotit po umělecké stránce, ale především poukázat na jeho roli coby místa paměti evropských dějin. Kostel je úzce spojen s vítězstvím katolíků nad protestanty na Bílé hoře. Na jeho hlavním oltáři je obraz s motivem klanění se novorozenému Ježíši, jehož postavám včetně Panny Marie a sv. Josefa nekatolíci propíchali oči. Tento obraz našel karmelitánský mnich Dominik à Jesu Maria, který do Čech přišel s vojskem, a nesl jej s sebou i do bitvy na Bílé hoře, kde se k němu modlil. Poté, co katolíci zvítězili, byl obraz umístěn do tehdy dokončovaného kostela v Římě, který byl později používán i k oslavám dalších vítězství, například nad Turky v roce 1683,“ uvedl Tomáš Parma, který i část konference moderoval.
V současnosti je podle něj kostel vnímán především jako svědek a připomínka důležitého momentu třicetileté války, závažného konfliktu, jehož ukončení znamenalo na nějakou dobu vytvoření rovnováhy sil v Evropě. „Pro nás je Bílá hora bolavým místem v dějinách, myslím ale, že pohled zvenčí a jistý odstup mohou přispět k jeho uzdravení a pomoci nám dívat se na naše dějiny trochu jinak,“ dodal docent Parma s tím, že konference v Římě se nesla v ekumenickém duchu a připomněla mimo jiné i to, že zatímco kultura umí sjednocovat, válka naopak rozděluje.
Konference, na níž se sešli četní odborníci na historii, dějiny umění či historii literatury z několika zemí a také třeba studenti římských středních škol, se zúčastnil i rektor UP Martin Procházka, který přítomné jménem Univerzity Palackého krátce pozdravil a přivítal. Zastoupení měla olomoucká univerzita také mezi vystupujícími. Své příspěvky přednesli doktorandi filozofické fakulty Tereza Lyčková a Petr Kopecký.
„Můj příspěvek se věnoval událostem let 1618–1620, bitvě na Bílé hoře a jejím důsledkům pro české země z pohledu českých nekatolíků na příkladu práce českého protestantského autora Pavla Skály ze Zhoře. Jeho dílo je českými historiky dlouhodobě ceněno, jelikož během popisovaných událostí se nacházel v Praze, kde působil jako úředník direktorské a následně královské kanceláře, a po bitvě na Bílé hoře odešel do exilu v Sasku,“ přiblížila své online vystoupení na konferenci Tereza Lyčková.
Výstupem události bude publikace shrnující přednesené referáty i další příspěvky, která vyjde v příštím roce.
Účast na konferenci k výročí římského kostela byla jedním z mnoha bodů pracovního pobytu rektora UP a jeho doprovodu, jehož součástí byl i vedoucí zahraničního oddělení UP Dalibor Mikuláš, v Itálii. Zástupci olomoucké univerzity mimo jiné navštívili Neapolskou univerzitu Fridricha II., kde rektor Martin Procházka jednal se svým protějškem Matteem Loritem o rozšíření a prohloubení spolupráce obou vysokých škol, které jsou zapojené do aliance Aurora. Rektor UP se setkal také se zástupci Univerzity La Sapienza s cílem znovuobnovit memorandum o porozumění coby základní dohodu o vzájemné spolupráci. S velvyslancem ČR u Svatého stolce, republiky San Marino a Suverénního řádu maltézských rytířů Václavem Kolajou a rektorem Papežské koleje Nepomucenum Romanem Czudkem olomoucký rektor jednal o podpoře studentských a akademických výměnných kontaktů v oblasti teologie, s velvyslankyní ČR v Itálii na Maltě Hanou Hubáčkovou zase mimo jiné o možnosti studentských stáží na velvyslanectví. Tomáš Parma pak navštívil soukromou církevní univerzitu LUMSA, s níž byla uzavřena smlouva Erasmus pro oblast sociální práce a etiky v mediální komunikaci.