Již posedmé pronikla Univerzita Palackého do prestižního hodnocení Academic Ranking of World Universities, známého také jako Šanghajský žebříček, a řadí se tak do společnosti pouze pěti dalších českých univerzit, které dle tvůrců žebříčku patří v roce 2023 mezi TOP 1000. Zároveň si olomoucká univerzita oproti loňskému roku vylepšila v globálním srovnání svou pozici, když obsadila 601.–700. příčku.
Šanghajský žebříček srovnává univerzity již od roku 2003 a zaměřuje se především na jejich vědecký výkon. Univerzita Palackého v Olomouci se v žebříčku umísťuje od roku 2017 a pravidelně se drží v TOP 3 českých univerzit. Nejinak tomu je i v letošním roce, kdy s celkovým umístěním na 601.–700. pozici sdílí mezi tuzemskými univerzitami třetí příčku, společně s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Z hodnocení pro rok 2023 vypadly Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Českou jedničkou i nadále zůstává Univerzita Karlova v Praze.
Academic Ranking of World Universities rozděluje hodnocení do čtyř základních oblastí, které následně dělí na šest konkrétních ukazatelů. Těmi jsou:
počet absolventů, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Alumni), počet zaměstnanců, kteří získali Nobelovu cenu / Fieldsovu medaili (Award), počet vysoce citovaných výzkumníků (dle Clarivate Analytics) (HiCi), počet článku v časopisech Nature and Science (N&S), počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB), akademická výkonnost (vážené skóre předchozích ukazatelů) (PCP).
Posun pořadím vzhůru je dán v případě Univerzity Palackého především faktem, že se vrátila na seznam univerzit, které mají mezi svými zaměstnanci vysoce citované výzkumníky (HiCi). Zatímco ve vydání ARWU 2022 bodovala v tomto ukazateli pouze Masarykova univerzita a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, v ARWU 2023 je českých univerzit s nenulovým skóre hned pět ze šesti. K Masarykově univerzitě se tak letos přidaly i Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita, Vysoké učení technické v Brně a v neposlední řadě také již zmíněná Univerzita Palackého v Olomouci. Na každé z výše uvedených univerzit působí takto vysoce citovaný pracovník. Jedinou českou univerzitou, která má v tomto indikátoru nulové hodnocení, je tak České vysoké učení technické v Praze. To se ale naopak jako jediné může pyšnit bodovým ohodnocením za absolventa, který získal Nobelovu cenu (Alumni). Přestože se jedná o Nobelovu cenu udělenou před téměř 50 lety, dle metodiky šanghajského žebříčku je toto ocenění do žebříčku započítáváno po dobu 90 let, přičemž s uplynulou dobou váha klesá.
Ve srovnání s předchozím rokem by měl být pro české univerzity zajímavý také počet článků v databázích Science Citation Index-expanded a Social Science Citation Index (PUB), a to z toho důvodu, že každé z nich v tomto ukazateli kleslo skóre. Navzdory poklesu ale Univerzita Karlova v tomto indikátoru i nadále značně převyšuje ostatní české univerzity. To ovšem nelze říci v případě váženého skóre všech pěti předchozích indikátorů (PCP), ve kterém je Univerzita Karlova až na 4. příčce, za Českou zemědělskou univerzitou, Masarykovou univerzitou a Univerzitou Palackého.
V souvislosti se strategií mezinárodních žebříčků je vylepšení pozice v celkovém hodnocení pro Univerzitu Palackého nejen dobrým výsledkem, ale i dobrou zpětnou vazbou pro nastavená opatření, na kterých se podílel také úsek pro vědu a výzkum, za což jim patří poděkování. V hodnocení tohoto žebříčku se díky posunu vzhůru dostala například před své španělské a dánské kolegy z AURORA ALLIANCE a obsadila tak stejnou pozici jako další z partnerů, University of Iceland. Světovou jedničkou je již tradičně americká Harvard University, kterou v TOP 15 doplňuje hned 11 dalších amerických univerzit.
Kompletní výsledky naleznete ZDE.