Až tři tisíce tun mokrého kalu ročně dokáže zpracovat sušárna v Litovli. Zařízení, které je jediné svého druhu na Moravě a druhé v České republice, je už rok ve zkušebním provozu. Město nyní čeká na jeho finální kolaudaci. Vedle přínosů se ale objevily i stížnosti obyvatel na zápach, který se šíří z oblasti čistírny odpadních vod v části Čerlinka. Radnice proto přistoupila k dalším krokům, které mají situaci zlepšit.
Nová technologie pomáhá omezit zápach
Jedním z hlavních opatření je instalace průmyslového pohlcovače zápachu za zhruba 750 tisíc korun. „Oproti loňskému roku je ten rozdíl opravdu markantní, a to nejen z mého pohledu jako obsluhy, ale i podle lidí, kteří chodí kolem,“ popisuje obsluha zařízení Jiří Hladinec.
Uvnitř haly je podle něj nyní cítit jen mírný odér připomínající zeminu. Princip zařízení přibližuje místostarosta Litovle Lubomír Broza: „V zařízení jsou gelové plásty, které pohlcují zápach. Vzduch se nasává, prochází přes tyto filtry a následně se rozvádí po hale. Aerosol pak pomáhá zápach neutralizovat.“
Pomoci mají i nová míchadla
Další investicí města jsou nová míchadla v nádržích za přibližně sedm milionů korun. Ta zajišťují důkladné promíchání kalu ještě před vstupem do sušárny. „Jejich úkolem je vytvořit stejně hustou hmotu, která pak lépe prochází procesem. Zároveň se tím urychlí vyhnívání, což by mělo přispět i ke snížení zápachu,“ doplňuje Broza. Podle starosty Viktora Kohouta je problém částečně způsoben i složením odpadů: „Čistírna zpracovává i odpad z potravinářských provozů, například ze sýrárny. Pokud se proces zpomalí, může docházet k zahnívání. Proto jsme přijali odborná opatření, která mají celý proces urychlit.“
Zápach nelze vyloučit úplně
Vedení města připouští, že úplně odstranit zápach není možné. „Občas se to stát může. Podobně je to u zemědělců při hnojení nebo u jiných provozů. Jsme v zemědělské oblasti,“ říká starosta Kohout. Zároveň ale zdůrazňuje, že cílem města je nepříjemné dopady co nejvíce omezit.
Ekologické řešení odpadu
Sušárna kalu má významný ekologický přínos. Přibližně dvě třetiny objemu kalu se během procesu odpaří. Zbytek se následně využívá například v cementárnách jako palivo. Díky tomu se odpad dále využije a nezatěžuje životní prostředí. Litovel tak sází na moderní technologie, které kombinují ekologii s efektivním zpracováním odpadů – a současně hledá cestu, jak minimalizovat jejich dopad na kvalitu života obyvatel.