V češtině je k dispozici jen velmi málo zdrojů, které by pomohly porozumět perskému súfismu. Tuto mezeru v literatuře se pokusil zaplnit Ali Yansori, český filozof a muzikolog působící na katedře filozofie Filozofické fakulty Univerzity Palackého. V nakladatelství Malvern vydal knihu Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí.
Tato pozoruhodná publikace v rozsahu téměř dvě stě padesát stran se věnuje perskému súfismu. Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí není běžnou odbornou studií, ale spíše filozoficko-mystickou meditací o vnitřním osvobození člověka.
„Má kniha by mohla oslovit čtenáře se zájmem o duchovní filozofii, hledání identity, mystiku nebo kritickou reflexi moderní společnosti.“ Ali Yansori
„Kniha slouží jako obecný úvod do světa perského súfismu. Vypráví jeho příběh skrze zásadní aspekt této tradice, který bývá v akademické literatuře často opomíjen: svobodomyslnost. Vzhledem k současné válce, do níž je Írán zapojen, a jejím potenciálním globálním důsledkům, například možnosti energetické krize, se zájem o perskou, tedy íránskou, kulturu výrazně zvýšil. Snad moje kniha osvětlí aspekty perské kultury, které by jinak mohly zůstat západním čtenářům skryty,“ uvedl její autor Ali Yansori, odborný asistent katedry filozofie FF UP.
Podle něj není súfismus jakožto cesta svobodného ducha pro většinu znám, protože se studiu súfismu věnují především islámští badatelé, kteří bývají spíše konzervativní. Tito badatelé mají silnou motivaci prezentovat takovou podobu súfismu, která je v souladu s náboženským právem.
„Charakteristickým rysem perského súfismu je, že jde o filozofii bez dogmat a doktrín, podobně jako u duchovních tradic bližších západním čtenářům, například taoismu či zenového budhismu. Súfismus se zaměřuje především na umění bytí a životní zkušenost. Ti, kteří neovládají klasickou perštinu, nemají přímý přístup k súfijským textům. Nezbývá jim proto než přijímat interpretace badatelů jako bernou minci. Cílem mé knihy je tak odhalit to, čemu se odborná literatura doposud nevěnovala. Do češtiny jsou poprvé přeloženy některé z nejskandálnějších súfijských výroků. Čtenářům představuji pulzující srdce súfismu a nabízím portrét svobodného súfijského ducha v jeho nejryzejší podobě,“ shrnul Ali Yansori, který interpretuje súfismus jako cestu vnitřní svobody, sebepoznání a překročení ega.
Yansori uvádí, že je člověk po většinu života ovládán různými ‚pány‘, například společností, ideologiemi, náboženstvím, autoritami, vlastním egem, strachem či ambicemi. Tvrdí, že lidé často zaměňují ‚zdání skutečnosti‘ za skutečnost samotnou.
„Má kniha je v tomto smyslu o tlukoucím srdci perské poezie a filozofie. Kultura totiž závisí na nekonformních jedincích, kteří se vzpírají konzervatismu a ortodoxii většinové společnosti. Jinými slovy, kulturní rozvoj závisí na kontrakultuře vycházející ze svobodného ducha. Jinak hrozí, že kultura ztuhne v konzervativním formalismu,“ dodal autor. Podle něj je historie perské kultury od historie súfismu neoddělitelná, protože právě súfismus vždy poskytoval prostor nezbytný pro vyjádření svobodného ducha.
Cesta svobodného ducha: Súfismus a chuť bytí není učebnicí. Její styl je spíše esejistický a filozoficko-poetický. Oslovit by mohla především čtenáře se zájmem o duchovní filozofii, hledání identity, mystiku nebo kritickou reflexi moderní společnosti.