Část osudů rodiny Löw-Beer, která se významně podílela na rozvoji zejména textilního průmyslu na Moravě, přibližuje v krátkém dokumentu student Cyrilometodějské teologické fakulty UP Martin Saifrt. Snímek v kulisách někdejší rodinné továrny v Brněnci, která je spojena i s působením Oskara Schindlera, vznikl při plnění studijních požadavků na programu Etika a kultura v mediální komunikaci.
O velikosti významu židovské podnikatelské rodiny Löw-Beer, která svými aktivitami expandovala z boskovického ghetta nejen do Svitávky, Brna či Brněnce na česko-moravském pomezí, ale také do dalších míst tehdejšího Rakouska-Uherska a která vyvážela své výrobky do celého světa, neměl prý autor dokumentu pocházející z České Třebové ponětí.
„Byl jsem naprosto překvapen. Nejen že tato rodina patřila k významným textilním magnátům v monarchii a později v Československu, ale také udávala technologické a sociální trendy. Vytvářeli nové technologie a svým zaměstnancům poskytovali nadstandardní péči, když měli propracovaný sociální systém, stavěli školy pro děti zaměstnanců a dokonce jim zajišťovali spoření na důchod,“ uvedl Martin Saifrt, kterého k tématu inspirovala divadelní hra o Löw-Beerech a jejich továrně v Brněnci a vzpomínka na knihu Thomase Keneallyho Schindlerův seznam. Během druhé světové války totiž právě do této továrny přesunul z Krakowa svůj provoz Oskar Schindler, a to i se židovskými zaměstnanci, kterým tak zachránil život.
„Neměl jsem ze začátku jasnou představu co natáčet a do Brněnce jsem musel jet asi pětkrát, protože jsem měl problémy se špatnými záběry i zvukem. Zlom přišel ve chvíli, kdy se mi přímo na místě podařilo natočit rozhovor s Danielem Löw-Beerem, potomkem posledního rodinného majitele továrny. Po konzultaci s naší vyučující Audiovizuálního ateliéru Veronikou Müllerovou jsem všechny materiály propojil do souvislé linie,“ vysvětluje ke vzniku desetiminutového videa s tím, že si je vědom toho, co by mohl příště udělat lépe.
K osudům Löw-Beerů se přitom zvažuje vrátit, protože jej zaujala i pohnutá historie rodinných vil v Brněnci, Svitávce a Brně, mezi které patří i vila Tugendhat chráněná jako památka UNESCO.
Martin Saifrt právě započal třetí ročník studia programu Etika a kultura v mediální komunikaci na CMTF UP. Jako člověk pracující v marketingu a moderátor regionálního rádia se přihlásil především s cílem zdokonalit se v práci s audiem a podcasty. „To mě velmi zaujalo, zejména díky vyučující Michaele Veteškové, která sice působí přísně, ale snaží se z nás dostat to nejlepší. Všichni vyučující nás posouvají dál – a to platí desetinásobně právě pro můj dokument, kdy jsem díky konzultacím s paní Müllerovou získal mnoho cenných zkušeností. Dnes natáčím další dokumenty, krátká videa na sociální sítě a reportáže. Paradoxně jsem se možná našel právě v audiovizuální tvorbě,“ dodává.
„Studium Etiky a kultury v mediální komunikaci na CMTF UP mě posunulo dál. Otevřelo mi nové teoretické poznatky, ukázalo mi, jak správně pracovat se zvukem a obrazem, psát tiskové zprávy, navrhovat plakáty a především jak efektivně komunikovat. Díky této škole jsem získal nové komunikační možnosti, které plánuji plně využít,“ uzavírá Martin Saifrt.
Dokument si můžete přehrát níže, případně na YouTube zde.