Čtyři řečníci, čtyři čtvrthodinové prezentace rozkročené od teologie a filozofie přes sociální práci až k otázkám lidského zdraví. Cyrilometodějská teologická fakulta UP již počtvrté připravila Vědecký stand-up, během něhož se zájemci mohou seznámit s různorodým zaměřením práce badatelů, kteří na fakultě působí. Tuto příležitost si nenechaly ujít tři desítky posluchačů.
Jako první se slova ujal Lubomír Žák z katedry systematické teologie, který vybídl ke spolupráci na zkoumání díla a odkazu Maxe Josefa Metzgera, německého kněze, teologa a pacifisty popraveného na Hitlerův příkaz, v současnosti kandidáta na blahořečení. Archivní materiály včetně jeho nepublikovaných textů, časopisů, do nichž jako redaktor psal, vědeckých studií o jeho osobě či souboru starých fotografií má nyní olomoucká teologická fakulta ve správě a k dispozici pro bádání.
Podle profesora Žáka může vzniknout řada zajímavých prací. „Archivní materiál umožňuje výzkum v oblastech, jako jsou počátky ekumenismu a pacifismu nebo myšlenka sjednocené Evropy. Rozhodně zajímavé je působení Metzgerových komunit na Moravě, které se snažily budovat mosty mezi národy a věnovaly se sociální práci, a také odkaz Johannese Oesterreichera, který ke komunitě patřil. Oesterreicher pocházel z Města Libavé, studoval na německém gymnáziu v Olomouci, v USA později založil institut židovsko-křesťanských vztahů a je spoluautorem deklarace Nostra aetate, která odmítla antisemitismus,“ uvedl.
Spolupráci napříč obory je otevřen i Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie, jehož filozoficko-teologický projekt zaměřený na vztahy uspěl v soutěži o udělení Juniorského grantu UP v kategorii Humanitní a společenské vědy. Vztahům se bude řešitelský tým projektu věnovat z pohledu teologické metafyziky, sociální ontologie či estetiky.
Zatímco projekt Eduarda Fiedlera se teprve bude rozbíhat, Jakub Doležel z katedry křesťanské sociální práce mohl divákům Vědeckého stand-upu prezentovat výsledky výzkumu zaměřeného na spirituální citlivost českých sociálních pracovníků. Ti byli mimo jiné tázáni na to, jestli má smysl otevírat s klientem téma náboženství či spirituality v konkrétních životních situacích.
„Zjistili jsme, že ve všech případech sociální pracovníci více důvěřovali potenciálu inkluzivně definované spirituality než exkluzivně vymezeného náboženství. Ptali jsme se také na smysluplnost konkrétních intervencí, které měly více či méně spirituální nebo náboženskou podobu, jako je například spolupráce s duchovním nebo meditace s klientem. Za užitečné považovalo uvedené intervence více sociálních pracovníků, než kolik z nich je aktivně v praxi využívá. To je informace o nějakém růstovém potenciálu pro nás – kam můžeme například nasměrovat aktivity celoživotního vzdělávání,“ přiblížil Jakub Doležel.
Ke zdravotnickým tématům přenesla stand-up poslední z vystupujících Veronika Navrátilová z Institutu sociálního zdraví (OUSHI), která představila výzkum věnovaný zkušenostem pacientů s lymeskou boreliózou (psali jsme už dříve zde). Získané informace rozšířily portál Hovory o zdraví. „Jeho cílem je podpořit nejen samotné pacienty a jejich rodinné příslušníky, kteří si často neumějí představit, co prožívání té nemoci obnáší a jak různorodé problémy s ní mohou souviset. Pomoci ale mohou i medikům nebo lékařům s porozuměním tomu, jak pacient onemocnění prožívá, jak mu rozumí, jakou má tendenci dodržovat léčbu a případně proč se od ní odchyluje,“ připomněla Veronika Navrátilová předtím, než na prezentované příspěvky navázala krátká diskuze.
Vědecký stand-up uspořádala Cyrilometodějská teologická fakulta UP již počtvrté s cílem představit zájemcům nejen z řad studentů a zaměstnanců fakulty šíři vědecké práce, které se badatelé na „teologii“ věnují. Během předchozích setkání se mluvilo mimo jiné o problematice překladů a schvalování českých liturgických knih po II. vatikánském koncilu, o historických liturgických textiliích a jejich ochraně, o kyberšikaně nebo o náboženských konspiračních teoriích týkajících se covidu-19.