Olomouc patřila sociologické reflexi současné společnosti. Čtrnáctý ročník tradiční olomoucké podzimní sociologické konference, letos s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd, nabídl řadu odborných diskuzí, přednášek a prezentací aktuálních výzkumů českých i slovenských sociologů.
Třídenní Olomoucká sociologická konference s podtitulem Společenské vyhlídky a výzvy optikou sociálních věd se letos zaměřila na to, jak společnost reaguje na současné krize, proměny práce, vzdělávání, rodinu i digitální technologie.
„Cílem letošní konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má nejen akademický, ale i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa,“ uvedla socioložka Helena Kubátová, hlavní organizátorka konference a zároveň vedoucí katedry sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP.
V rámci plenárních jednání a šesti tematických sekcí zaznělo během tří dnů přes padesát příspěvků z výzkumů českých a slovenských univerzit a výzkumných ústavů.
„Cílem konference bylo ukázat, že sociologická reflexe společnosti má i praktický dopad – pomáhá porozumět, jak žijeme, pracujeme, pečujeme i jak se vyrovnáváme s nejistotami současného světa.“ Helena Kubátová
„Věnovali jsme se proměnám společnosti v čase krizí a nejistot, novým podobám práce a trhu práce, společenské nerovnosti, tématům rodina a gender, důležité byly i přednášky o digitální společnosti, o nových technologiích, o mezikulturních a náboženských perspektivách, také o společnosti, kultuře a budoucnosti,“ dodala Kubátové katederní kolegyně Veronika Gigalová.
Během konference se tak hovořilo o potravinové odolnosti domácností, o osamělosti jako novém sociálnímu riziku, o demokratickém prostředí školy či o postojích k menšinám, svobodě, udržitelnosti a k vysokoškolskému vzdělávání. Tematické bloky přinesly aktuální poznatky z oblastí: platformová práce, kvalita pracovního života a hodnotová orientace v měnícím se světě práce. Debatovalo se také o osobním rozvoji pracovníků či roli odborů v současných firmách.
Účastníci konference se seznámili také s výzkumy, jež se zabývají genderově podmíněnými bariérami žen v armádě, velmi časným rodičovstvím, pěstounskou péčí romských dětí či prarodičovskou péčí.
„Přednášky se zaměřily také na metodologické výzvy online výzkumů, na využití umělé inteligence v sociologii i na etické aspekty práce se syntetickými daty,“ uzavřela Veronika Gigalová. Sociologové podle ní nabídli i reflexi náboženství po pandemii křesťanského liberalismu a pluralismu, také reflexi vztahu rodiny a náboženských praktik. V závěru konferenčního setkání pak zazněly příspěvky o kulturních a kreativních odvětvích, individualizaci v populární kultuře, sociologii budoucnosti a kritické společnosti.
Během konference byla zahájena i fotografická výstava Grupy Romana France, která tematizuje společenskou identitu a vizuální reprezentaci sociologů. Konferenci uspořádala katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP pod záštitou České sociologické společnosti.