Mezioborová věda. Na bádání Sagara Sanjaye Aryae sedí tato charakteristika jako poklička na hrnec. V CATRIN Univerzity Palackého díky podpoře MSCA Postdoctoral Fellowships propojuje biologii a materiálové vědy s cílem přispět k řešení globálních výzev, jako jsou například dopady klimatických změn na zemědělské plodiny.
„Můj výzkum se zaměřuje na bioinženýrství, nanomateriály, biosenzory a interakce rostlin s prostředím. V CATRIN se chci dále zaměřit na pochopení toho, jak rostliny reagují na klimatické a nutriční změny prostřednictvím elektrických signálů. Chci také vyvíjet nové, přírodou inspirované senzory pro environmentální monitoring – a to jak na Zemi, tak v mimozemských podmínkách,“ uvedl výzkumník původem z Indie, který působil také v Austrálii či Spojených arabských emirátech a má zkušenosti nejen z akademického, ale i komerčního prostředí.
Na Univerzitě Palackého pracuje od konce loňského roku. „CATRIN jsem si vybral kvůli její pověsti v oblasti špičkového výzkumu v bioinženýrství, nanotechnologiích a fenotypizaci rostlin. Velkým lákadlem byla i možnost spolupráce s vědci, jako jsou Lukáš Spíchal a Radek Zbořil, jejichž práci v oblasti fenotypizace rostlin a katalýzy na bázi nanomateriálů dlouhodobě obdivuji. CATRIN je velmi podpůrné a spolupracující prostředí s interdisciplinárním zázemím a špičkovým vybavením, což se skvěle potkává s mými plány a ambicemi,“ doplnil. Rád by navázal na předchozí práce a propojil laboratorní výsledky s globálními potřebami. Ať už jde o využití biohybridních nanomateriálů v boji proti bakteriálním infekcím, vývoj platforem pro testování antimikrobiální aktivity, nebo rozvoj nanomateriálů, které dokáží spouštět obranné mechanismy rostlin pro udržitelné zemědělství ve větším měřítku.
Propojení biologie a materiálové vědy ho fascinuje. „Je úžasné, že můžeme využívat biokompatibilní materiály, nanotechnologie a 3D tisk k interakci se složitými biologickými systémy, a to s neuvěřitelnou přesností. Nanomateriály dokážou proniknout do buněk, doručovat léčiva nebo monitorovat molekulární děje – a tím nám umožňují lépe porozumět buněčným procesům. Díky pokročilým zobrazovacím technologiím vidíme biologické struktury až na atomární úrovni. Je úžasné, jak hluboko můžeme proniknout do samotné podstaty života,“ líčí mladý výzkumník přínosy současné vědy.
Za své dosavadní největší úspěchy považuje například loňský zisk Young Academic Award od Evropské membránové společnosti, ale těší ho i skutečnost, že výsledky jeho práce využívají zemědělci ve Španělsku ke zvýšení výnosu vinné révy. „Nicméně za svůj největší úspěch považuji inspirativní lidi kolem sebe. Byli mi oporou v těžkých chvílích a dodnes mě motivují – zejména moji mentoři z PhD a postdoktorandských stáží, rodina a přátelé. Mám obrovské štěstí, že je mám.“
Text vyšel v aktuálním vydání magazínu Žurnál UP.