V Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně se uskutečnil třetí ročník kolokvia ochránců práv studujících na vysokých školách. Cílem jednání bylo propojit stávající ombudsmanky i ombudsmany a podpořit síťování s dalšími relevantními aktéry.
Více než padesát osob z akademického prostředí rokovalo během dvoudenního kolokvia ochránců práv studujících na vysokých školách o sociálním bezpečí i o spravedlivém prostředí na vysokoškolských institucích. Hlavním pořadatelem této akce byla Školská ombuds platforma (ŠOP). Hned v úvodu jednání její zástupci vyjádřili hlubokou soustrast s oběťmi tragických událostí na FF UK v Praze, jejich rodinami, blízkými a celou akademickou komunitou. Reflexi těchto událostí pak program kolokvia věnoval samostatný panel.
„Kolokvium jsme uspořádali v situaci, kdy už nemalá část českých vysokých škol pozici, zaměřenou na ochranu práv studujících, zavedla. Tedy v čase, kdy je potřeba již precizovat pochopení toho, co je náplní naší práce a jak ji vykonáváme. Během jednání jsme tedy představili relační pojetí práce ombudsosob. Nejsou to osamělé osoby, které se hrdinně staví proti nespravedlnosti v systému, jak si někteří představují. Jejich silnou stránkou je fungování v síti vztahů,“ řekl k tématu kolokvia Jaroslav Šotola, předseda zmiňované platformy a zároveň zástupce ombudsmanky na FF UP.
Cílem brněnského kolokvia bylo podle něj společně diskutovat možné modely péče o inkluzivní prostředí vysoké školy na základě zasíťování, a to ve třech rovinách.
„Tou první je provázání s relevantními aktéry v rámci institucí – managementem školy či jednotlivými částmi, senátorkami a senátory, vyučujícími, poradenskými centry apod. Druhou rovinou je intenzivní spolupráce samotných ombudsosob, která je založena na důvěrném sdílení postupu v řešených případech při intervizích. Smyslem bylo přizvat k diskuzi a spolupráci další subjekty, jež se tématům sociálního bezpečí a férového prostředí na vysokých školách věnují také,“ dodal.
V prvním dni kolokvia se jeho účastníci věnovali fungování platformy, která chce sdružovat a propojovat školské ombudsosoby a podporovat šíření institutu ombudsosob. Ten je na českých veřejných vysokých školách stále nový a postrádá ukotvení veřejně závazným předpisem. Vznikají tak pozice s různými působnostmi a kompetencemi a z tohoto důvodu je mezi nimi velká rozmanitost.
„Právě proto je potřebné vytvořit prostor pro diskrétní sdílení zkušeností z konkrétních případů a postupů v nich užitých a celkově tak zvyšovat odbornost a kvalitu služeb ochránců práv studujících i na univerzitách zaměstnaných osob,“ doplnil předseda Školské ombuds platformy.
V samostatném bloku kolokvia, věnovanému reflexi tragické události na FF UK dne 21. prosince 2023, mohli účastnice a účastníci vyjádřit své myšlenky s událostmi spojenými. V této části kolokvia, kterou moderovala Pavla Špondrová, ombudsmanka FF UK, se zájemci a zájemkyně mohli vyjádřit a sdílet nejen případné vize, ale i obavy, které jsou s událostí spojené.
„Prostřednictvím rozsvícených svíček a zdržením se v tichu jsme vyjádřili soustrast s oběťmi, pozůstalými a zasaženými. Moderovaná reflexe nám umožnila sdílet i osobní prožitky, sdílení bylo z mého pohledu velmi posilující. Za výbor Školské ombuds platformy bych ráda vyzdvihla naši připravenost podílet se na vytváření systému péče a nabídek pro posilování bezpečí na vysokých školách jak na fyzické, tak z našeho pohledu velice významné sociální rovině. Téma odolnosti, sociálního bezpečí, psychického zdraví či well-beingu je právě to, na jehož rozvoji se mohou ombuds osoby podílet, a jsou na tuto činnost připraveni,“ řekla Pavla Špondrová.
Druhý den rokování zahájil Vít Alexander Schorm, zástupce veřejného ochránce práv, jenž vyjádřil radost z rostoucího počtu ombudsosob na vysokých školách. Úvodní slovo přednesla zástupkyně MŠMT, ředitelka odboru vysokých škol Karolína Gondková, poté účastníci zhlédli video zdravici Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, vládní zmocněnkyně pro lidská práva, jež stála u zrodu kolokvia i platformy.
Následující panelová debata s názvem Univerzitní ombudsosoby v síti vztahů se zaměřila na hlavní téma kolokvia. Její účastníci zastupující univerzitní management či studující diskutovali o úskalích spojených se zaváděním ombudsosob. Panelisté se shodli na tom, že se od ombudsosoby často očekávají výsledky, kterých nemůže dosáhnout, neboť nemá rozhodovací pravomoc. Vedení vysokých škol by podle nich mělo brát doporučení ombudsosob vážně a uvést je v život. Přítomnost ombudsosob v instituci, které vidí problémy z jiné perspektivy a upozorňují na ně vedení škol, je podle nich vlastně jedním z mechanismů zvyšování kvality organizace jako takové.
Mezinárodní rozměr spolupráce reprezentoval na kolokviu Jan Galkowski, ombudsman univerzity v Řešově a zároveň tajemník polské asociace ombudsosob, s níž česká platforma navázala spolupráci.
Kolokvium Školské ombuds platformy (ŠOP), které se uskutečnilo ve dnech 18. – 19. ledna 2024, a které podpořila FF UP a FF UK, uzavřel praktický blok nastiňující očekávání a možnosti spolupráce v rámci akademického prostředí.
Školská ombuds platforma sdružuje a zastupuje ombudsosoby na českých vysokých školách. Je nezávislou, nepolitickou a neziskovou organizací, která vznikla formou zapsaného spolku v roce 2023, a to v návaznosti na rozšíření postů ochránců práv studujících na univerzitách. Účelem platformy je podílet se na vytváření bezpečného a spravedlivého prostředí ve vzdělávacích institucích prostřednictvím pozice ombudsosoby. Filozofická fakulta UP má v pětičlenném výboru platformy dva zástupce, což je jasný signál, že se snaží být v českém kontextu institucí určující povahu diskuze o sociálním bezpečí na univerzitách.