Přeložit náš web

CzechEnglishPolishUkrainian
Čt, 2. 2. 2023.

Svátek má Nela a Hromnice.

CzechEnglishPolishUkrainian
1.8 C
Olomouc
2.1 C
Prostějov
2.4 C
Přerov
0.3 C
Šumperk
0.4 C
Jeseník
Čtvrtek, 2. února 2023.

Svátek má Nela a Hromnice.  Dobrý večer.

Představujeme nové profesory a profesorku na Univerzitě Palackého

V pražském Karolinu převzali z rukou ministra školství Vladimíra Balaše své jmenovací dekrety nové profesorky a profesoři vysokých škol. Mezi sedmi desítkami osobností, jejichž jmenování stvrdil na konci listopadu svým podpisem prezident Miloš Zeman, je i šest působících na Univerzitě Palackého. Jde o Beatrice Mohelníkovou Duchoňovou a Davida Friedeckého z lékařské fakulty, Viléma Pechance, Ondřeje Nováka a Michala Bíla z přírodovědecké fakulty a Milana Klementa z pedagogické fakulty.

Profesorem byl jmenován i Marek Otisk z Ostravské univerzity, který profesorské řízení absolvoval na Univerzitě Palackého. Všechny jmenované si představíme prostřednictvím krátkých medailonků na následujících řádcích.

Beatrice Mohelníková Duchoňová, LF UP

Zástupkyně přednosty Onkologické kliniky LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc pro výuku, vědu a výzkum Beatrice Mohelníková Duchoňová vnímá s dosažením profesorského titulu velkou zodpovědnost. „Pevně věřím, že budu dále pokračovat ve své klinické i výzkumné práci a dokážu motivovat a vést mladší kolegy, aby se dále posouvaly naše možnosti a schopnosti léčby onkologických nemocí,“ uvedla respektovaná odbornice na problematiku karcinomu pankreatu (slinivky břišní), který je jedním z dosud nejhůře léčitelných onkologických onemocnění. Věnuje se ale i dalším typům nádorů.

Nynějším největším cílem nově jmenované profesorky v oboru Onkologie je úspěšné skloubení profesní kariéry a výchovy dvou dětí. „V příštím roce jsou mé aktivity zaměřeny hlavně na rozvíjení národních i mezinárodních spoluprací stran studia rizikových, prediktivních a prognostických faktorů karcinomu pankreatu. Nalezení optimálního screeningového programu k záchytu karcinomu pankreatu v časnějších stádiích a individualizace jeho terapie jsou velké výzvy,“ přiblížila.

Beatrice Mohelníková Duchoňová je absolventkou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kde později složila také atestaci z klinické onkologie. Pracovala mimo jiné na IV. klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, od roku 2011 je jejím působištěm Onkologická klinika LF UP a FNOL, kde se jí podařilo vybudovat vlastní výzkumnou základnu, která ve spolupráci s dalšími pracovišti, zejména I. chirurgickou klinikou, produkuje několik hodnotných publikací ročně a významně se podílí na řešení několika grantových projektů, z nichž projekt věnující se prediktivním a prognostickým markerům karcinomu pankreatu byl navržen na Cenu ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum.

David Friedecký, LF UP

Vědeckou skupinu plnou nadšených studentů má kolem sebe také další z nově jmenovaných profesorů David Friedecký patřící již přes dvacet let do týmu Laboratoře metabolických poruch LF UP a FNOL. Podílí se na výuce nejen na LF UP, ale i na Přírodovědecké fakultě UP, kde sám vystudoval analytickou chemii a v tomto oboru v roce 2017 i habilitoval. Profesorské řízení v oboru Lékařská chemie a biochemie absolvoval na LF UP.

„Zabýváme se využitím hmotnostní spektrometrie v medicíně, konkrétně klinickou metabolomikou a lipidomikou. Vyvíjíme pokročilé vysokoprůstupné metody pro efektivní diagnostiku vzácných chorob u malých dětí. V Olomouci se již více než 10 let provádí novorozenecký screening pro Moravu, což se nám podařilo zavést právě díky hmotnostní spektrometrii. Pregraduálním studentům a kolegům se snažím předávat svou druhou ‚vědeckou lásku‘ – jak správně statisticky analyzovat data a interpretovat výsledky,“ řekl David Friedecký, který má za sebou řadu mezinárodních spoluprací s odborníky v Evropě nebo USA.

Dosažení profesorského titulu je pro něj nejen oceněním dlouholeté práce, ale i závazkem v úsilí o zlepšování poznání vědy a znalostí studentů. „V posledních letech mám spíše pocit, že je před námi více otázek než odpovědí. Ale v tom spočívá krása vědeckého bádání. Především spolupráce s klinickými pracovišti nás posouvá dále a věřím, že v brzké době uplatníme klinickou lipidomiku například v diagnostice zánětu či onkologických onemocnění. Jedno z přání je i nadále budovat kvalitní multioborový vědecký tým tvořený z doktorandů a specialistů, na které mám poslední roky velké štěstí. Nedílnou součástí je pak popularizace oboru, kde nás všechny čeká ještě velký kus práce,“ dodal.

Vilém Pechanec, PřF UP

Absolventem Přírodovědecké fakulty UP je také další ze jmenovaných profesorů Vilém Pechanec z katedry geoinformatiky PřF UP. Na fakultě vystudoval obor Ochrana a tvorba životního prostředí. Ve své odborné i praktické práci se Vilém Pechanec dlouhodobě zaměřuje na problematiku využití geoinformačních technologií v modelování ekosystémových funkcí krajiny, zejména vodoretenční schopnosti krajiny. Ve výzkumu kombinuje data vzniklá terénním pozorováním, senzorovým měřením či bezkontaktním monitorováním pomocí satelitních systémů. Je autorem či spoluautorem více než 250 odborných tuzemských i zahraničních článků, knižních kapitol či konferenčních příspěvků, také několika datových sad pro ČR, specializovaných map a softwarových řešení, pěti certifikovaných metodik a tří užitných vzorů.

Dlouhodobě je členem předsednictva České asociace pro geoinformace či členem České společnosti pro krajinnou ekologii. Univerzitu Palackého zastupuje v Národním sekretariátu programu Copernicus. Působí ve Vědecké radě PřF UP, oborových radách doktorských studijních programů na PřF UP a Lesnicko-dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Je školitelem více než 28 úspěšných absolventů bakalářského stupně studia, 35 magisterského studia a 6 absolventů doktorského studia a zasedá ve zkušebních komisích v oboru Geoinformatika i Aplikovaná ekologie několika pracovištích v ČR.

„Jmenování profesorem je pro mě veliká čest. Vnímám to jako ocenění práce celé naší pracovní skupiny. Dosažení profesorského titulu je pro mne závazek do dalších let. Chci ještě více uplatnit nabyté znalosti a zkušenosti především ve prospěch mateřského pracoviště. Pokračovat ve vědecko-výzkumné práci na katedře a budovat její renomé v odborné komunitě a nadále se aktivně podílet na vzdělávání studentů jak v pregraduální, tak postgraduální výuce,“ uvedl Vilém Pechanec.

Ondřej Novák, PřF UP

Na návrh Vědecké rady Mendelovy univerzity v Brně byla profesorem jmenována i další osobnost Přírodovědecké fakulty UP odborník na analýzu rostlinných hormonů Ondřej Novák, který figuruje na letošním seznamu nejcitovanějších vědců světa Highly Cited Researchers (více zde).

„Svůj profesní život mám od počátku spojený s Olomoucí a Přírodovědeckou fakultou UP. Nejprve jako nezkušený student, později mladý postdok a dnes jsem vedoucí skvělého vědeckého týmu. Na základě technologií vyvinutých na půdě UP se podařilo integrovat do evropské sítě laboratoří studujících různé aspekty fytohormonálního výzkumu. V posledních deseti letech byly prohloubeny vzájemné mezioborové spolupráce s vývojovými biology, biochemiky a rostlinnými fyziology z nejvýznamnějších evropských biologických center,“ ohlédl se za svou profesní dráhou.

Ondřej Novák je absolventem Přírodovědecké fakulty UP, zaměřuje se na biosyntézu a metabolismus rostlinných hormonů za pomoci moderní hmotnostní spektrometrie. Zabývá se také vztahy mezi chemickou strukturou a biologickou aktivitou rostlinných hormonů. Dlouhodobě se věnuje využití nových moderních bioanalytických technik a zjednodušení extrakčních metod pro izolaci biologicky aktivních látek z komplexních biologických matric.  

Michal Bíl, PřF UP

Třetím novým profesorem působícím na Přírodovědecké fakultě UP je Michal Bíl, vědecký pracovník katedry geologie. Jmenován byl na návrh Vědecké rady Ostravské univerzity, a to v oboru Environmentální geografie. Michal Bíl vystudoval geografii na Masarykově univerzitě v Brně, působil v České geologické službě a na katedře geoinformatiky PřF UP. Od roku 2009 pracuje v Centru dopravního výzkumu, v. v. i., kde se zabývá vztahem mezi přírodním prostředím a dopravou a metodami hodnocení dopadů přírodních extrémů na dopravní infrastrukturu. Věnuje se také zmírňování konfliktu mezi volně žijícími živočichy a dopravou.

Je autorem a spoluautorem více než 50 publikací uvedených na WOS. V rámci svého výzkumu inicioval vznik několika unikátních prostorových databází, např. CHILDA, RUPOK, SRAZENAZVER. Je spoluautorem celosvětově rozšířených nástrojů pro geografické analýzy (např. KDE+, ROCA), které slouží k detekci kritických míst na dopravní infrastruktuře. Během své kariéry úzce spolupracoval s pracovníky katedry aplikované matematiky na vývoji metod síťových analýz využitelných v dopravním výzkumu.

Michal Bíl vedl závěrečné práce studentů na katedrách geoinformatiky, geografie a rozvojových studií, ale i na dalších vysokých školách v Česku. „Jako vedoucí a školitel jsem měl štěstí na schopné a motivované studenty. Mnoho z nich se skvěle uchytilo v akademickém prostředí i v praxi. Těší mne, že s některými z nich mohu stále být v kontaktu a spolupracovat.“

Milan Klement, PdF UP

Milan Klement z katedry technické a informační výchovy Pedagogické fakulty UP se profesorem stal na návrh Vědecké rady Univerzity Hradec Králové, a to pro obor Informační a komunikační technologie ve vzdělávání. Absolvoval Pedagogickou fakultu UP, své vzdělání a praktické zkušenosti dále prohluboval v rámci doktorského studia na téže fakultě, kde se i habilitoval. Vzdělávání a odbornost prohluboval i během odborných stáží na univerzitách či výzkumných pracovištích v řadě evropských zemí. Na Pedagogické fakultě UP působí od roku 1999. Je vedoucím Centra informačních komunikačních technologií. V letech 2006–2018 zastával funkci proděkana pro informační a vzdělávací technologie. Je členem komise pro informační technologie na UP.

„Získání titulu profesor pro mě znamená především velký závazek a odpovědnost, ale i radost a vděčnost. Děkuji tedy Univerzitě Hradec Králové za možnost inaugurovat se v oboru, který mě provází celý můj profesní život a který považuji i za své životní poslání. Děkuji také těm, od kterých jsem měl možnost se učit, tedy těm, kteří mě profesně i osobnostně formovali, provázeli mými úspěchy, ale i neúspěchy. Naučili mě hlouběji poznat a chápat řád věcí v mém oboru. Děkuji tedy svým učitelům, mentorům, rádcům i kolegům. Je mým závazkem, abych jejich pomoc využil a tak, jak oni pomáhali mně, tak i já nyní musím stejně nezištně a obětavě pomáhat jiným a předávat zase svým studentům či mladším kolegům to, co jsem se naučil,“ řekl Milan Klement.

Ve své vědecko-výzkumné práci se zaměřuje na tři hlavní oblasti. První z nich je využití moderních informačních technologií v práci učitelů se zvláštním zaměřením na longitudinální porovnávání jejich vlivu na edukační proces. Další oblastí je problematika virtualizačních technologií a možnosti jejich využití ve vzdělávání. Třetí hlavní oblast je zaměřena na problematiku distančního vzdělávání realizovaného formou e-learningu se zvláštním zaměřením na problematiku elektronických studijních opor a jejich hodnocení. Milan Klement je autorem nebo spoluautorem více než stovky vědeckých prací a úspěšným řešitelem více než desítky významných grantů a projektů.

Marek Otisk, Ostravská univerzita

Svůj jmenovací dekret v Karolinu převzal také Marek Otisk z Ostravské univerzity, který byl profesorem v oboru Filozofie jmenován na návrh Vědecké rady Univerzity Palackého. Marek Otisk působí na katedře filozofie ostravské filozofické fakulty, pracoval též jako vědecký pracovník Filozofického ústavu Akademie věd ČR. Odborně se zaměřuje na dějiny středověké filozofie, a to především na 10. a 11. století. Významná je mimo jiné i jeho projektová činnost v rámci Centra pro studium středověké společnosti a kultury – VIVARIUM na Ostravské univerzitě. Na Univerzitě Palackého Marek Otisk nejen úspěšně absolvoval profesorské řízení, ale v roce 2013 tu i habilitoval.

[odkaz na zdroj]

Zájem Sigmy mi udělal radost. Je to pro mě výzva, řekl Kramář

Novou posilou Sigmy se stal útočník Denis Kramář. Devatenáctiletý fotbalista přichází na přestup z Opavy, kde pravidelně nastupoval ve druhé lize....

Vycházejí únorové Olomoucké listy

Dnes začala distribuce nového čísla Olomouckých listů. Oblíbený měsíčník mimo jiné přináší informace o tom, že sloup Nejsvětější Trojice na Horním...

Neuteklo vám?

00:05:21

Téma týdne 04/2023

Jedním z partnerských měst Olomouce je i Luzern. Nejlidnatější sídlo centrálního Švýcarska s přibližně osmdesáti tisíci obyvateli se pyšní nádhernou přírodou, řadou památek a od loňského roku i oceněním...
00:02:09

Kdy to jede? Informace o odjezdech autobusů lidem v Přerově přinesou elektronické LED...

Na snadnější cestování městskými i příměstskými autobusy se mohou těšit obyvatelé Přerova. Radnice totiž plánuje některé...
00:00:36

Rybářské navijáky nedostal, stal se obětí podvodníka

Přes inzerát na internetu chtěl koupit dva rybářské navijáky. Peníze poslal, ale zboží nedostal. Poškozený se...
00:05:45

Víte, že? 05/2022

Prvním dítětem města Olomouce roku 2023 je holčička Bella. Narodila se 1. ledna v 5 hodin...
00:03:41

Otevřená radnice 05/2023

Vzniknou v Krapkově ulici v Olomouci nová parkovací místa pro zásobování? I na tento dotaz jednoho...
Generated by Feedzy