Představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého

V pražském Karolinu převzali z rukou prezidenta ČR Petra Pavla a ministra školství Mikuláše Beka své jmenovací dekrety nově jmenovaní profesoři a profesorky vysokých škol. Nechyběly mezi nimi ani osobnosti spojené s Univerzitou Palackého: nejvyššího vědecko-pedagogického titulu dosáhla mimo jiné emeritní prorektorka Lucie Plíhalová a děkani Martin Kubala a Václav Stehlík, ale i další významní odborníci ve svých oborech.

Prezident ve své řeči před samotným předáváním dekretů připomněl, že vzdělání musí být pro naši zemi prioritou, a to nikoliv proto, že si to přejeme, ale že je to životně důležité. „Pokud se má Česko jako společnost posunout, musí věnovat prioritní pozornost vzdělávání, vědě, výzkumu, inovacím,“ uvedl Petr Pavel. 

„Jmenování nových profesorek a profesorů vnímám jako důležitý moment pro celou akademickou obec i společnost. Je to uznání dlouhodobé vědecké a pedagogické práce, která posiluje kvalitu českého vysokého školství. Akademická excelence, k níž tito odborníci přispívají, je klíčová pro rozvoj vzdělané a demokratické společnosti,“ řekl pak ministr školství Mikuláš Bek.

Během slavnostního aktu v Karolinu převzalo jmenovací dekrety celkem 87 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonků představujeme desítku osobností, které působí na Univerzitě Palackého. Novými profesorkami a profesory se mohou pochlubit fakulty přírodovědecká, lékařská, cyrilometodějská teologická, zdravotnických věd, právnická a filozofická.

Jako první z nově jmenovaných profesorů z přírodovědecké fakulty krátce představíme Lucii Plíhalovou, která od roku 2021 vede katedru chemické biologie a v předchozích letech se podílela také na vedení Univerzity Palackého v pozici prorektorky pro vědu a výzkum. „Získání profesorského titulu pro mě znamená nejen poctu, ale i příležitost k zamyšlení nad vlastní profesní cestou a tím, kým jsem se ve světě vědy a výzkumu stala,“ řekla. Ve své odborné práci se věnuje chemické biologii a organické syntéze purinových derivátů, především těch, které působí jako růstové regulátory – tzv. cytokininy. Jejím hlavním vědeckým zájmem je studium vztahu mezi chemickou strukturou těchto přírodních i nově navržených látek a jejich biologickým účinkem (tzv. S.A.R. – structure-activity relationship), zejména u rostlin. Vyvíjené sloučeniny nacházejí praktické využití v zemědělství, ochraně rostlin, kosmetice nebo medicíně, a to prostřednictvím technologického transferu.

Lucie Plíhalová je spoluautorkou více než 30 patentů a 6 užitných vzorů zaměřených na deriváty cytokininů používaných v  přípravcích k ošetření rostlin a několika dalších technologických řešení. Je autorkou 46 odborných impaktovaných publikací v oblastech chemie, biologie, biochemie, molekulární biologie a krystalografie, její H-index dosahuje hodnoty 19 a počet citací jejích prací dle databáze Web of Science (bez autocitací) činí 897. Lucii Plíhalovou a její práci jsme před nedávnem představili také v magazínu Žurnál, rozhovor s ní si můžete přečíst zde.

Zejména strukturní biologii proteinů a rozvoji experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie se odborně věnuje Martin Kubala, který byl jmenován profesorem na návrh Vědecké rady Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. „Strukturní biologie proteinů je moderní disciplína, která se snaží pochopit fungování a interakce biologických makromolekul na základě znalosti struktury. V této oblasti byla v mých studiích největší pozornost věnována jednomu z nejvýznamnějších enzymů živočišného metabolismu, a sice sodno-draselné pumpě, která má za úkol udržovat membránový potenciál na plazmatické membráně a vytvářet gradient sodných iontů,“ přiblížil Martin Kubala. „Druhou linií výzkumných aktivit byl rozvoj experimentálních technik v oblasti fluorescenční spektroskopie. Využití fenoménu fluorescence nabízí nejen velké množství experimentálně měřitelných parametrů, ale též obrovskou citlivost. Z těchto důvodů a také proto, že měření je obvykle neinvazivní a nedestruktivní, jsou fluorescenční techniky hojně využívány při studiu biologických systémů.“

Martin Kubala je absolventem Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesní zkušenosti získával ve Fyziologickém ústavu Akademie věd ČR a MFF UK, než v roce 2005 nastoupil na katedru experimentální fyziky PřF UP. O pět let později zde úspěšně habilitoval. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě projektů. Je autorem více než padesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science. Od roku 2018 působí jako děkan přírodovědecké fakulty. Je také zakladatelem projektu Badatel a programu Newton, jejichž cílem je podchycení a rozvoj potenciálu nadaných středoškolských studentů.

Katedra experimentální fyziky PřF UP se může pochlubit ještě jedním novým profesorem, kterým je Libor Machala. Ten se ve svém výzkumu dlouhodobě věnuje přípravě a charakterizaci nanočástic a nanostrukturovaných tenkých vrstev na bázi oxidů železa a feritů. „Tyto nanomateriály byly úspěšně testovány zejména jako fotokatalyzátory pro dekompozici polutantů přítomných ve vodách (např. léčiva, pesticidy). Studované vlastnosti těchto materiálů (na makroskopické i atomární úrovni) byly dány do vztahu s účinností fotokatalytického odbourávání polutantů. Magnetické chování oxidů železa a feritů umožňuje jejich post procesní magnetickou separaci a recyklaci,“ podotkl vědec. Libor Machala se také ve svém výzkumu zabývá sloučeninami s vyšším valenčním stavem železa (zejména železany), které jsou využitelné jako moderní oxidační činidla.

Absolvent přírodovědecké fakulty habilitoval v roce 2010 s prací nazvanou Tepelné rozklady železo obsahujících sloučenin pohledem Mössbauerovy spektroskopie. Od stejného roku až do roku 2015 byl vedoucím výzkumného oddělení Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů a mezi lety 2013 až 2022 vedl katedru experimentální fyziky. Absolvoval několik výzkumných stáží v zahraničí a podílel se jako řešitel či spoluřešitel na řadě národních projektů. Je autorem více než osmdesáti odborných publikací evidovaných ve Web of Science.

Dalším olomouckým přírodovědcem, který dosáhl nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, je Karel Berka z katedry fyzikální chemie. Ve své vědecké práci se věnuje modelování struktur proteinů a jejich interakce s nízkomolekulárními látkami a membránami. Modelování struktur využívá při počítačovém návrhu nových molekul pro návrh léčiv, agrochemikálií či lipozomálních nosičů pro dopravování léčiv do místa účinku.

Je zástupcem Univerzity Palackého v národní infrastruktuře ELIXIR CZ, kde byl zvolen zástupcem vedoucího českého uzlu panevropské bioinformatické infrastruktury ELIXIR. Založil a pravidelně organizuje mezinárodní workshop Advanced in silico drug design workshop a věnuje se i popularizaci vědy. V poslední době se zaměřuje především alphafoldologii, tedy využití strojového učení pro skládání struktury proteinů v biomedicínských aplikacích. Aktuálně se podílí  jako spoluřešitel na grantu GA ČR, který zkoumá vzájemné ovlivňování průniku léčiv membránami.

S Lékařskou fakultou UP a Fakultní nemocnicí Olomouc je celý profesní život spojena Eva Klásková, která po promoci začala působit na dětské klinice. V rámci pediatrie jí byly nejbližší dva obory, a sice intenzivní péče a dětská kardiologie, která nakonec převážila. Na klinice je v současnosti vedoucí lékařkou kardiologické ambulance, zároveň je členkou týmu Centra fetální medicíny FNOL. Jako lékařka se stará o dětské pacienty i mimo Olomouc, je primářkou dětského a novorozeneckého oddělení v Nemocnici ve Frýdku-Místku. Odborně se dlouhodobě zabývá otázkou kardiovaskulárních komplikací u dívek a žen s Turnerovým syndromem a otázkám prenatální diagnostiky srdečních vad, což je téma, které chce nadále rozvíjet. Od roku 2019 se také podílí na vedení LF UP, a sice jako proděkanka pro studium Všeobecného lékařství 4.–6. ročníku.

„Za svůj největší úspěch považuji, že se mi po celou dobu daří propojovat vědecký výzkum s praktickým uplatněním v klinické praxi a v neposlední řadě i s výchovou nové generace lékařů. V rámci vedení lékařské fakulty se snažíme posouvat dál výuku mediků a jako proděkanku i lékařku mě moc těší oboustranná spolupráce se studenty a mladými lékaři,“ prozradila nově jmenovaná profesorka kardiologie s tím, že její odborný i akademický růst zásadním způsobem ovlivnily tři osobnosti olomoucké pediatrické školy – Jiří Vyhnálek, Jaroslav Wiedermann a Vladimír Mihál.

Medicinální chemií přírodních látek, které vykazují protinádorové a neuroprotektivní účinky, se zabývá Milan Urban, který již od roku 2012 učí a bádá na Lékařské a Přírodovědecké fakultě UP, zapojen je i do aktivit Národního ústavu pro výzkum rakoviny. Jak přiblížil, jeho primárním cílem je dovést zkoumané látky k potenciálnímu praktickému využití a zároveň detailně prostudovat mechanismus jejich působení na molekulární úrovni. Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, cenné zkušenosti s mezioborovým výzkumem na rozhraní chemie a biologie získal během šestileté postdoktorské stáže na University of Colorado at Boulder v USA.

„Rád bych poděkoval všem kolegům a studentům, kteří mi poskytli zejména inspiraci, a oběma pracovištím, na kterých momentálně působím, za odbornou podporu a organizační zázemí,“ uvedl nově jmenovaný profesor a dodal: „Jsem přesvědčený, že výzkum a výuka by měly být úzce propojeny – proto v mé laboratoři vždy najdou místo studenti všech stupňů studia. V současnosti čelíme řadě výzev: mění se přístupy ke vzdělávání, stále častěji se diskutuje o krizi reprodukovatelnosti vědeckých výsledků a přichází i revoluční technologie, jako je umělá inteligence. Proto považuji za svou povinnost aktivně se podílet na profesním rozvoji nových generací vědců a připravovat je na tyto změny.“

Jak lze prostřednictvím výtvarné kreativity rozvíjet myšlení a komunikaci u jedinců se sluchovým postižením, to je problematika, na kterou se odborně zejména zaměřuje Petra Potměšilová, vedoucí katedry křesťanské výchovy CMTF UP, externě vyučující také na Ústavu speciálněpedagogických studií PdF UP. Speciální pedagogiku vystudovala na Univerzitě Karlově, později absolvovala i psychologii na FF UP. Učila na střední škole pro sluchově postižené, na UP působí od roku 2009. V současnosti je též místopředsedkyní Akademického senátu CMTF UP.

„Úspěšné profesorské řízení vnímám jako milník, který mi umožňuje více se zaměřit na věci, které bych mohla dělat – ráda bych se zaměřila na hlubší spolupráci s kolegy, na podporu v jejich akademickém růstu. Zároveň to není jen osobní úspěch, ale také poděkování CMTF UP, která mi umožnila vědecky růst a dala mi prostor realizovat mé vědecké cíle. Také bych chtěla poděkovat všem učitelům, kteří mě na cestě k profesorskému řízení usměrňovali,“ uvedla s tím, že by se dále chtěla věnovat osvětě a bourání předsudků. „Ráda bych, aby společnost přijímala lidi s postižením jako rovnocenné. Jedná se o lidi, kteří dostali do vínku karty života rozdané jinak, ale pokud jim pomůžeme s těmito kartami hrát, mají šanci vyhrávat.“

Absolventka Jesseniovy lékařské fakulty v Martině působila v rámci své pedagogické a výzkumné činnosti na pracovištích v České republice, Slovensku a Polsku. Je autorkou řady publikací a účastnila se více než dvaceti projektů. V současnosti je proděkankou pro vnější vztahy, rozvoj a marketing na Fakultě zdravotnických oborů Prešovské univerzity, je rovněž členkou Ústavu ošetřovatelství Fakulty zdravotnických věd UP. Ve své vědecké práci se zaměřuje na tři vzájemně propojené oblasti: bezpečnost pacienta a kvalitu ošetřovatelské péče, pohled pacientů na jejich zdraví, léčbu a dopad nemoci na kvalitu života a dále na vzdělávání sester v klinickém prostředí. 

Dosažení profesorského titulu na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vnímá jako závazek k dalšímu rozvoji a hlubšímu propojení vzdělávání a výzkumu v oblasti zdravotnických věd i v profesi sester. „Za jednu z hlavních profesních výzev považuji pokračování v rozpracovaných projektech zaměřených na tvorbu a hodnocení efektivity strukturovaných psychoedukačních programů podporujících self-management chronických onemocnění, které jsou vědecky podložené a efektivní, ale zároveň citlivě reagují na individuální zkušenosti pacientů. V současné době se zaměřuji na specifické potřeby mladých dospělých, kteří prodělali ischemickou cévní mozkovou příhodu,“ přiblížila Elena Gurková.

Václav Stehlík je historicky prvním absolventem obnovené Právnické fakulty UP, který dosáhl titulu profesor. Ve své odborné činnosti se zaměřuje na různorodé aspekty práva EU, ať se jedná o evropské ústavní právo, soudní systém EU, vnitřní trh EU, unijní vnější vztahy či unijní regulaci migračního práva. Na Právnické fakultě UP působí nepřetržitě od své promoce v roce 2000. V letech 2014–2020 vedl katedru mezinárodního a evropského práva, dlouhodobě byl členem Akademického senátu PF UP. Od roku 2020 stojí v čele fakulty jako její děkan. V roce 2009 ho Jednota českých právníků ocenila bronzovou medailí Antonína Randy za přínos právní vědě.

„Jmenování profesorem vnímám jako úspěch celé katedry a jsem vděčný všem spolupracovníkům, se kterými mám tu čest téměř čtvrtstoletí spolupracovat,“ uvedl Václav Stehlík. Podle něj je to z významné části úspěch sdílený a svým způsobem odráží zralost oboru. Profesura by měla sloužit dalšímu rozvoji pracoviště, podpořit grantovou činnost i profesní růst dalších členů katedry. „Pro mě osobně je jmenování i závazek pro další práci, ať už vědeckou, a zejména pedagogickou. V následujícím období chci pokračovat především v práci s doktorandy, dokončení aktuálně běžících grantů a aktualizaci učebních textů,“ dodal.

David Uher z katedry asijských studií se věnuje dějinám čínské lingvistiky, zejména pak grammatologie, tj. vědy o písmu. Zajímá se o fonologický systém čínštiny, jmenovitě o to, jak se moderní čínština, původně tónový jazyk, transformuje v jazyk s melodickým přízvukem. Zabývá se i překladem textů z klasické čínštiny do češtiny, přičemž jej zajímají především nejstarší sbírky čínských povídek a konfuciánská literatura. 

„V nejobecnější rovině bych si přál, aby byl akademický svět více závislý na datech a méně na emocích. Rád bych prospěl svému oboru bořením dávných mýtů, které v současnosti mají jen minimální platnost. Své fakultě pak trvalým akcentem na to, že jsem český vědec, vychovaný zejména v českém prostředí, a že mým mateřským jazykem je čeština. Své univerzitě bych rád přispěl v tom smyslu, že jediným pracovištěm, které v současné době v České republice zaštiťuje habilitační a jmenovací řízení v orientalistických oborech souvisejících s Dálným východem, je FF UK v Praze. Myslím si, že takový monopol není pro ČR zdravý, a rád bych proto u nás v Olomouci vytvořil druhé takové centrum. Ve vztahu k celé společnosti bych chtěl přispět k nastolení harmonie vztahů mezi naší vlastí a Čínou: nemusíme se mít rádi, ale neměli bychom kvůli tomu přestat spolu komunikovat. Ve vztahu k zahraničí bych se v budoucnosti rád věnoval dálněvýchodním studiím našich nejbližších sousedů: Slovenska, Polska a Maďarska,“ uvedl.

Medailonky připravili Šárka Chovancová, Martin Višňa, Lenka Peřinová, David Kresta, Eva Hrudníková a Milada Křížková Hronová.

Read More