Přeložit náš web

So, 20. 7. 2024.

Svátek má Ilja.

25.9 C
Olomouc
26.3 C
Prostějov
25.8 C
Přerov
24.9 C
Šumperk
24 C
Jeseník
Sobota, 20. července 2024.

Svátek má Ilja.  Dobrý večer.

Představujeme nové profesorky a profesory Univerzity Palackého

Prezident ČR Petr Pavel a ministr školství Mikuláš Bek v pražském Karolinu předali jmenovací dekrety sedmi desítkám nových profesorek a profesorů. Mezi osobnostmi, které dosáhly nejvyššího vědecko-pedagogického titulu, přitom nechybějí ani členové akademické obce Univerzity Palackého: trojice lékařů Dušan Klos, Tomáš Skála a Milan Sova, Jan Soubusta a Zhivorad Tomovski z přírodovědecké fakulty a Alla Arkhanhelska, Ludmila Veselovská a Ondřej Jakubec z fakulty filozofické.

Během krátkých proslovů, které před samotným předáváním dekretů zazněly, se ministr i prezident dotkli v poslední době často skloňovaných témat – kvality a financování vysokých škol.

Podle ministra by si české vysoké školství zasloužilo, aby se jedna či dvě školy objevily v první stovce v mezinárodních žebříčcích, zároveň ocenil roli škol na národní i regionální úrovni. Uvedl však také, že podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel zaostává za vyspělými státy a školy se musí připravit na příchod populačně silnějších ročníků. „Další rozšiřování přístupu k vysokoškolskému vzdělávání budou muset zajistit především profesně zaměřené bakalářské, případně i kratší programy se silnou orientací na praxi, uskutečňované ideálně v těsné součinnosti s konkrétními zaměstnavateli,“ uvedl Mikuláš Bek. Celý jeho projev je ke stažení zde.

Prezident republiky k tomu zdůraznil, že ke zlepšení kvality nestačí jen navýšit rozpočty vysokých škol, ale také zavést systém řízení a hodnocení kvality vzdělávání, aby prostředky byly vynakládány maximálně efektivně. „Za nejdůležitější však považuji vést studentky a studenty k tomu, aby později během života sami efektivně a s chutí získávali nové znalosti a dovednosti. Zítřejší svět to bude vyžadovat ještě více než ten dnešní. Jinými slovy, učte své studenty učit se po celý život. V tom jim všichni můžete být skvělým příkladem,“ řekl také prezident Petr Pavel v proslovu, který je k přečtení zde.

Jmenovací dekret v Karolinu osobně převzalo 72 profesorek a profesorů. Níže prostřednictvím krátkých medailonů představujeme jmenované osobnosti působící na Univerzitě Palackého a také jednoho profesora, který byl jmenován na návrh Vědecké rady UP, avšak na UP nepůsobí.

DUŠAN KLOS
I. chirurgická klinika LF UP a FNOL

Prvním ze tří nových profesorů lékařské fakulty je Dušan Klos, chirurg působící od absolvování olomoucké medicíny v roce 2001 na I. chirurgické klinice LF UP a Fakultní nemocnice Olomouc, kterou vede jako její přednosta. V současnosti je též proděkanem LF UP pro legislativu, vnitřní organizaci a vnější vztahy a statutárním zástupcem děkana. „Dosažení profesorského titulu vnímám jako velkou zodpovědnost vůči fakultě, mým studentům a kolegům a jako obrovský závazek pro další rozvoj. Obrovské poděkování patří celému týmu zaměstnanců naší kliniky, se kterými spolupracuji, a také mým učitelům, od kterých jsem měl možnost se chirurgické dovednosti učit,“ uvedl.

Dušan Klos se ve své odborné práci intenzivně věnuje náročné chirurgické léčbě peritoneální karcinomatózy. Za svůj největší úspěch považuje zavedení metody léčby tohoto pokročilého nádorového onemocnění v dutině břišní v podobě cytoredukční chirurgie a intraperitoneálního podávání chemoterapie do praxe na olomoucké klinice. „V průběhu osmi let jsme standardizovali postup indikace pacientů k této léčbě i léčebné protokoly pro vzácné nádory dutiny břišní na základě evaluace vlastních výsledků a doplnili jsme spektrum léčebných modalit pro zajištěné vyléčení či dlouhodobé přežívání nemocných s tímto typem nádorů,“ přiblížil s tím, že v dalším rozvoji onkochirurgie a s tím souvisejícím prohlubováním mezioborové spolupráce vidí hlavní cíl své další práce.

„Stejné ambice mám i jako pedagog. V rámci nového kurikula Všeobecného lékařství jsme významně posílili výuku klinické a radiační onkologie, také preventivní onkologie a paliativní péče. Současně bude posilována výuka onkochirurgie v rámci všeobecné chirurgie,“ dodal.

TOMÁŠ SKÁLA
I. interní klinika – kardiologická LF UP a FNOL

Intervenční léčbou poruch srdečního rytmu, tzv. katetrizačními ablacemi, se zabývá Tomáš Skála, který byl jmenován profesorem v oboru Kardiologie. Medicínu vystudoval na Lékařské fakultě UP a v současnosti je vedoucím lékařem elektrofyziologie a implantologie na I. interní klinice – kardiologické LF UP a FNOL, členem jejíhož týmu je již od roku 2004. Zkušenosti přitom nabýval také v zahraničí, mj. během stáží v Herzzentru v německém Lipsku. Profesorský titul vnímá mimo jiné jako příležitost přispět k rozvoji vědy a vzdělávání a pomoci v profesním růstu generaci mladých kardiologů, zároveň i jako uznání dlouhodobého úsilí a výsledků práce své a jeho kolegů.

Podílel se například na vývoji zcela nové možnosti monitorace EKG pacientů v domácím prostředí, včetně rozvoje nově vytvořené umělé inteligence pro automatické hodnocení srdečního rytmu. „Tento námi od základů vytvořený inovativní zdravotnický prostředek již využívá více než 1000 pacientů v ČR a u více než 20 % z nich odhalil závažné poruchy rytmu, u kterých lze včasnou diagnostikou a léčbou předejít závažným zdravotním komplikacím. V roce 2023 jsme za jeho vývoj dostali hlavní cenu Czech DIGI@MED Award 2023 pro nejlepší inovativní digitální prostředek v medicíně v ČR. Chceme s ním proniknout dále do světa a přinést možnost dlouhodobé, snadné, levné a efektivní monitorace srdečního rytmu při jakékoliv aktivitě pacientům po celém světě,“ prozradil Tomáš Skála.

Současně se chce dále věnovat rozvoji programu komplexních katetrizačních ablací s využitím nejnovějších technologií tak, aby olomoucké pracoviště, které nyní patří díky podpoře přednosty kliniky Miloše Táborského a díky počtu a rozsahu spektra intervenčních výkonů mezi nejlepší v ČR, mělo v arytmologii nadále výbornou pověst.

MILAN SOVA
Klinika plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL

Absolventem Lékařské fakulty UP je také pneumolog Milan Sova, jmenovaný profesorem v oboru Vnitřní nemoci. Po promoci v roce 2011 se stal členem týmu Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy LF UP a FNOL, kde se později stal primářem a působil i jako vedoucí spánkové laboratoře. Jako lékař a pedagog je s Olomoucí stále spojen, nicméně od roku 2021 je přednostou Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Ve stejném roce byl také jmenován docentem.

Odborně se zaměřuje na syndrom obstrukční spánkové apnoe, bronchologii či nové technologie pro sledování pacientů s alergickou rýmou, také se věnuje postcovidovému syndromu a pacientům s nádory plic a průdušek. „Za největší úspěch považuji kombinaci vědecko-pedagogické činnosti, klinické medicíny a managementu pacientů s jednotlivými nemocemi. V České republice máme často tendence tyto sféry oddělovat, právě jejich propojení, o které se v celé své profesní kariéře maximálně snažím, však posouvá péči o pacienty a jejich choroby dopředu,“ řekl s tím, že dosažení profesorského titulu je pro něj velká čest a zároveň odpovědnost.

„Byl bych moc rád, kdyby nám dařilo dále českou pneumologii pozvednout. Čelíme sice celé řadě výzev, ať už to je personální nedostatek, finance a celé nastavení našeho zdravotnictví. Pevně však věřím, že každý problém se dá řešit a rád bych uvedl své oblíbené motto ‚Kde je vůle, tam je cesta‘,“ dodal Milan Sova.

JAN SOUBUSTA
Společná laboratoř optiky PřF UP a FZÚ AV ČR

V oboru Optika a optoelektronika byl profesorem jmenován Jan Soubusta ze Společné laboratoře optiky Univerzity Palackého a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, kde působí již od roku 1999. Optiku a optoelektroniku vystudoval na Univerzitě Karlově, kde také absolvoval doktorské studium.

Jan Soubusta během své vědecké kariéry postupně pracoval v oblasti optoelektroniky, klasické optiky a v současné době v oblasti kvantové optiky na úrovni interakce jednotlivých fotonů. „Práce v oblasti fyziky jako vědy je celoživotním studiem stále nových fyzikálních objevů. Ty pak posouvají naše znalosti o fungování zákonů přírody, které platí pro všechno, co nás obklopuje. Díky skvělému vybavení našich laboratoří a výbornému týmu jsme však schopni uskutečňovat i velmi náročné experimenty. Týmová spolupráce je pro mě základem úspěchu, a proto děkuji všem, kteří mě při mém bádání doprovázejí,“ uvedl.

V profesním životě vědce provázely desítky vynikajících vědeckých i lidských osobností a pedagogů, kteří ho svým výkladem fyziky dokázali nadchnout. „Mnozí z nich již bohužel nejsou mezi námi. Mám proto pocit, že jsem jim něco dlužen, a že mám tuto fyzikální štafetu předat zase o generaci dál. Beru tedy získaný titul jako závazek a mým cílem je přenést nadšení z hloubání, bádání a někdy též radost z objevování nového na své studenty,“ doplnil Jan Soubusta.

ZHIVORAD TOMOVSKI
katedra matematické analýzy a aplikací matematiky PřF UP

Zhivorad Tomovski, jmenovaný profesorem pro obor Aplikovaná matematika, je novou vědeckou posilou katedry matematické analýzy a aplikací matematiky Přírodovědecké fakulty UP. Zabývá se mimo jiné diferenciálními a integrálními rovnicemi, teorií pravděpodobnosti či komplexní analýzou. Jako autor či spoluautor je podepsán pod více než stovkou článků v odborných periodicích a třemi monografiemi. 

Matematiku vystudoval na Univerzitě sv. Cyrila a Metoděje v severomakedonské Skopji, tady také začal svoji profesní dráhu a v letech 2007–2011 byl vedoucím katedry analýzy Matematického institutu. Zkušenosti získal také na řadě stáží, mimo jiné v Rusku, Německu či Nizozemsku, spjat je také s univerzitou v chorvatském Záhřebu. Donedávna pak působil na Ostravské univerzitě, kde byl v roce 2022 jmenován docentem a nyní zde úspěšně završil profesuru.

ALLA ARKHANHELSKA
katedra slavistiky FF UP

Profesorský diplom převzala také Alla Arkhanhelska z katedry slavistiky FF UP. Vystudovala slavistiku na Ukrajině, kde pak pokračovala v doktorském i postdoktorském studiu. Habilitovala se na Národní akademii věd Ukrajiny. Svou profesionální dráhu zahájila na ukrajinských univerzitách v roce 1983, na katedře slavistiky FF UP působí od 2010. Profesorkou v oboru Obecná jazykověda a slavistika byla jmenována již na Ukrajině, a to v roce 2008.

„Nynější profesura pro mě znamená vrchol vědecké kariéry a působení v České republice. Beru ji jako ocenění své dlouhodobé práce a přínos oboru Slavistika na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, který se tímto snažím podpořit a posílit. Zvláště v dnešní bouřlivé době, kdy se diskutuje o užitečnosti humanitních věd, filologie jako takové, zejména i slovanské,“ uvedla.

Alla Arkhanhelska se dlouhodobě zabývá onomaziologií a teorii nominace, lexikologií a frazeologií, lingvokulturologií, pragmalingvistikou, textovou lingvistikou, lingvistickou genderologií, a v poslední době i lingvoekologií. Na poli institucionálním stále navazuje a prohlubuje vztahy s ukrajinskými univerzitami a Národní akademii věd Ukrajiny. Snaží se o podporu ukrajinistiky jako nedílné součásti olomoucké slavistiky.

LUDMILA VESELOVSKÁ
katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP

Ludmila Veselovská vystudovala obor Angličtina – čeština a překladatelství na Univerzitě Palackého. V roce 1990 nastoupila na katedru anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty UP a ve stejné době zde zahájila doktorské studium v programu Anglický jazyk. Doktorský titul obhájila v roce 1995 v oboru Anglický jazyk. Ve své rozsáhlé, přes 400 stran dlouhé, disertační práci, vedené profesorem Jaroslavem Macháčkem, s názvem Phrasal Movement and X-Morphology: Word Order Parallels in Czech and English Nominal and Verbal Projections analyzovala množství příkladů morfologické realizace syntaktických vztahů v češtině a angličtině. V roce 2005 se na Univerzitě Palackého úspěšně habilitovala, a to v oboru Obecná lingvistika. V habilitační práci s názvem Elements of a System se soustředila na charakteristiku gramatických primitivů. Profesorkou v oboru Obecná a diachronní lingvistika byla jmenována na návrh Vědecké rady Masarykovy univerzity.

Od počátku své odborné činnosti se zaměřuje na morfo-syntaktickou analýzu anglických a českých jazykových dat v rámci obecného transformačně-generativního jazykového modelu, který zejména v 60.–70. letech minulého století budoval argumentaci především na slovosledných kontrastech. Je autorkou tří samostatných monografií v angličtině, které shrnují její odbornou činnost. Další studie a odborné texty publikovala v respektovaných zahraničních časopisech. Bohatou konferenční aktivitu Ludmily Veselovské pak dokazuje i patnáct studií publikovaných ve sbornících.

Ludmila Veselovská se řadí k respektovaným lingvistům v mezinárodním měřítku. Její odborná činnost je součástí mezinárodního výzkumu a svou odbornou a organizační činností přispěla k profilaci svého olomouckého pracoviště jako mezinárodního centra anglosasky orientované obecné lingvistiky v České republice.

ONDŘEJ JAKUBEC 
katedra dějin umění FF UP

Ondřej Jakubec vystudoval dějiny umění na Univerzitě Palackého, v letech 2005–2011 působil v Muzeu umění Olomouc, od roku 2008 v Semináři dějin umění Masarykovy univerzity, jehož byl v letech 2012–2019 vedoucím. Na Masarykově univerzitě se v roce 2016 také habilitoval a nyní byl jmenován profesorem v oboru Dějiny umění.

„Dosažení profesorského titulu vnímám jako důležitý zisk především pro obor dějiny umění, jeho stabilizaci do budoucna a chápu jej jako východisko pro jeho další rozvoj v akademickém prostředí, ale i mimo něj. Vnímám jej snad i jako projev jistého uznání dosavadních aktivit, v nichž jsem se snažil propojovat různé oborové perspektivy a otevírat dějiny umění různým interpretačním možnostem,“ uvedl Ondřej Jakubec. Specializuje se na architekturu a vizuální kulturu raného novověku a umělecký mecenát téhož období. Zabývá se i problematikou konfesijní identity v umění 16.–17. století a raněnovověkou sepulkrální kulturou, tedy uměleckými projevy souvisejícími se smrtí a vzpomínáním.

„Svůj největší úspěch si upřímně netroufám hodnotit, to raději nechám na jiných, už jen proto, že ‚mé úspěchy‘ nebyly nikdy mým vlastnictvím, ale spíše výsledkem spolupráce s mnoha jinými. Za úspěch pokládám víc to, že většina projektů, knih či výstav, na kterých jsem se mohl podílet, mohla vznikat v sepětí s řadou mých vzácných kolegů. Právě tato kolegiální vzájemnost a důvěra, kterou jsem získával, je něčím, čeho si nesmírně vážím,“ dodal s tím, že cílů a plánů má celou řadu.

Vedle několika knih, které by rád jako autor i editor brzy dokončil, by chtěl také ověřovat nové možnosti, jak dějiny umění otevírat jiným disciplinárním perspektivám a také veřejnosti, zvláště prostřednictvím výstav. „Za důležitý závazek pokládám především přípravu další generace historiček a historiků umění, kterým budeme moci náš fascinující obor za nějaký čas předávat,“ doplnil.

Na návrh Vědecké rady UP byl profesorem, a sice v oboru Kinantropologie, jmenován také Daniel Jandačka, děkan Pedagogické fakulty Ostravské univerzity a člen tamní katedry studií lidského pohybu. Daniel Jandačka vystudoval Učitelství tělesné výchovy a fyziky, této aprobaci se několik let jako učitel také věnoval, působil také na Institutu fyziky VŠB-TU Ostrava. S Olomoucí je spjat od doktorského studia Kinantropologie, které absolvoval na Fakultě tělesné kultury UP, později zde také habilitoval a nyní úspěšně prošel profesorským řízením. Je členem Vědecké rady FTK UP. Svou vědeckou činnost zaměřuje na souvislosti mezi pohybem člověka a jeho zdravím u různých populačních skupin, je zakladatelem a odborným garantem výzkumného Centra diagnostiky lidského pohybu na PdF OU.

Read More

Letní čtení s Vydavatelstvím UP: Filmouka aneb Čtěte si (nejen) s dětmi o filmu

Využít letní období ke společnému čtení s dětmi není nikdy na škodu. A pokud takové čtení zábavnou formou vzdělává, není to na...

OPĚT SI ZABĚHÁME V BARVÁCH A PODPOŘÍME NÁHRADNÍ RODINY

Druhý ročník Duhového běhu města Jeseník pro rodiny vlastní i náhradní se uskuteční v sobotu 14. září ve Smetanových sadech. Registrace na...

Neuteklo vám?

Téma týdne 29/2024

Brány Androva stadionu v Olomouci se poprvé fanouškům otevřely před čtyřiaosmdesáti lety. Od té doby prošel několika rekonstrukcemi. Poslední významná byla v roce 2015, kdy se zmodernizovalo klubové zázemí...

Výstava Lidé odvedle ve VMOL přiblíží svět hendikepovaných

Výstava s názvem Lidé odvedle ve Vlastivědném muzeu v Olomouci se snaží poukázat na to, jak...

Řidiči už projedou po nové silnici ze Seloutek do Domamyslic

Nová silnice spojuje obce Seloutky s Domamyslicemi na Prostějovsku. Řidiči tudy po dobu rozsáhlých oprav dvoukilometrového...

Téma týdne 29/2024

Brány Androva stadionu v Olomouci se poprvé fanouškům otevřely před čtyřiaosmdesáti lety. Od té doby prošel...

Otevřená radnice 29/2024

V Otevřené radnici zavítáme na Petelinovu ulici kvůli dlouhodobě špatnému stavu chodníku. Kdy bude opraven? V Koželužské...