Přišla smutná zpráva – opustil nás člověk po dekády považovaný za jednoho z „dobrých duchů“ naší filozofické fakulty. Profesor Jaroslav Macháček z katedry anglistiky a amerikanistiky. Bylo mu 96 let.
Jako chlapec zažil Olomouc ještě v časech, kdy byla jeho rodná čtvrť Pavlovičky dvojjazyčným česko-německým sousedstvím – a právě jazyky se staly jeho vášní a osudem. Krátce po 2. světové válce nastoupil na čerstvě obnovenou Filozofickou fakultu Univerzity Palackého. Jako čerstvý absolvent zde začal v roce 1952 vyučovat. Mezi jeho první studenty patřil i budoucí rektor Josef Jařab.
Do šedesátých let se zařadil mezi elitu československé anglistiky. Tehdejší politické uvolnění mu umožnilo akademické působení i v zahraničí – přednášel mimo jiné na univerzitě v britském Sheffieldu. Za „pražského jara“ se stal vedoucím katedry.
Jeho profesní život osudově poznamenala sovětská invaze v srpnu 1968. Pro neskrývaný nesouhlas s nově nastolovanými pořádky byl postupně zbaven akademických funkcí, a nakonec vyhozen z fakulty.
Na dlouhých 16 let byl odkázán na práci topiče v kotelně ve Fakultní nemocnici Olomouc. Ani za léta strávená v kotelně neztratil akademický rozhled a odbornost. Lékaři ve fakultní nemocnici svého topiče s docenturou a znalostí osmi jazyků dlouho neoficiálně vyhledávali jako překladatele a učitele.
Po pádu komunismu byl povolán k návratu na „rodnou“ filozofickou fakultu, kterou následně pomáhal rozvíjet z pozice proděkana a profesora katedry anglistiky a amerikanistiky. Tu aktivně vedl až do svých 82 let. Ještě jako emeritní profesor zde přednášel.
Svou prací ovlivnil několik generací akademiků a studentů, kteří si jej hluboce vážili pro jeho erudici a životní moudrost, humor, optimismus, laskavost a až starosvětské gentlemanství. Zůstane navždy zapsán v paměti naší alma mater.
Poslední rozloučení s panem profesorem se uskuteční ve čtvrtek 18. června od 12:40 v obřadní síni olomouckého krematoria.