Hledání jehly v kupce sena. I k tomu by se dal přirovnat první krok ve vývoji léčiv, jímž je vysokokapacitní screening chemických látek. Při něm výzkumníci s využitím robotizace a miniaturizace hledají v obrovském množství látek ty s biologickou aktivitou, které by mohly být účinné na konkrétní onemocnění. Právě této části výzkumu, zejména se zaměřením na léčbu rakoviny, se již 11 let věnuje biochemička Soňa Gurská z CATRIN-ÚMTM Univerzity Palackého.
Do výzkumu se zapojila hned po studiu biochemie v Bratislavě. Pracovala v Ústavu experimentální onkologie Slovenské akademie věd, kde si udělala i doktorát. „K vědě mě vedla potřeba dozvídat se nové věci, dále studovat a rozvíjet se. A samozřejmě za tím byl i sen najít lék na rakovinu. Nyní už vím, že na to jeden člověk stačit nemůže a k úspěchu vede vždy jen multioborová spolupráce velkého týmu,“ uvedla Gurská.
Do Olomouce přišla s rodinou v době, kdy se v ÚMTM na Lékařské fakultě UP budovala laboratoř pro vysokokapacitní testování. Od té doby jí prošlo rukama obrovské množství látek. „Naším hlavním úkolem je testování chemických knihoven vůči různým biologickým cílům a nalezení aktivních kandidátů, takzvaných hitů. Jejich identifikace a validace je takovým prvním krokem v rané fázi vývoje léčiv,“ popsala svoji práci vědkyně.
Hity jsou kandidáti, kteří mají potenciál stát se vedoucími sloučeninami v dalším vývoji léčiv. Vykazují biologickou aktivitu, která je statisticky významná a relevantní pro sledovaný cíl. Následně se podrobují dalšímu testování a optimalizaci, aby se z nich mohly vyvinout účinné a bezpečné léky. A to s využitím různých metod a testů. „Najít validované hity není zase tak častá záležitost, povede se to možná v jedné z mnoha skríningových kampaní během roku. Je to mravenčí práce a člověk se musí obrnit trpělivostí. Když ale hity najdeme a kolegové jejich potenciál potvrdí i dalšími testy, je to velká radost,“ dodává.