OLOMOUC – Hned dvě ocenění připadly na včerejším udílení Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury projektům spojených s Muzeem umění Olomouc. Uspěla knižní edice Olomoučtí fotografové i kniha Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění: Olomouc 1919-1989.
Na edici Olomoučtí fotografové spolupracuje Muzeum umění Olomouc (MUO) s Vydavatelstvím Univerzity Palackého (VUP). Knižní sérii, která v anglicko-české mutaci přibližuje světový význam fotografů spjatých s olomouckým regionem, ocenila odborná porota Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury.
V Olomouci působili a působí fotografové, kteří se zapsali do dějin fotografického umění a originálně obohatili řadu dobových uměleckých trendů a výtvarných tendencí v domácím i mezinárodním kontextu. To je zřejmé i díky bohatému fotografickému fondu MUO, z nějž čerpala jeho kurátorka Štěpánka Bieleszová při ediční práci na Olomouckých fotografech.
„Mezi osobnostmi olomoucké fotografie najdeme výrazné představitele experimentální, dokumentaristické či sociální fotografie. Jejich dílo rezonovalo v zahraničí a dostávalo se na výstavy a obálky katalogů v kulturních metropolích, jakými jsou třeba New York či Barcelona. Mnoho z těchto postav olomoucké fotografie však leželo v zapomnění a na jejich fotografie sedal prach. Proto bylo naší povinností tyto výrazné zástupce olomouckého umění znovu vnést do centra dění,“ říká Bieleszová.
V reprezentativní edici dosud vyšly knihy mapující dílo mistra aktu a ženského portrétu Miloslava Stibora, autentického dokumentaristy života za normalizace Petra Zatloukala a přední postavy české avantgardní fotografie Karla Kašpaříka. Právě tento triptych přesvědčil odbornou porotu Cen Olomouckého kraje za přínos v oblasti kultury o výjimečnosti edice. Série Olomoučtí fotografové tím však nekončí. VUP a MUO již brzy představí další knihu, tentokrát věnovanou dílu Michala Kalhouse.
„Edice Olomoučtí fotografové je přínosná nejen pro nadšence do umění, sběratele a milovníky řemeslně a graficky perfektně zpracovaných knih. Díky své dvojjazyčné anglicko-české podobě má rovněž význam pro celý olomoucký region. Pomáhá totiž ukotvit Olomoucký kraj na mapě světového umění, a tím podpořit pozitivní obraz i turistický potenciál regionu v zahraničí. Máme radost, že Olomoucký kraj tento potenciál vnímá a dodal nám svým oceněním chuť v práci na edici Olomoučtí fotografové pokračovat i v následujících letech,“ doplnil Aleš Prstek, ředitel Vydavatelství UP.
O tom, že Olomoučtí fotografové rezonují nejen doma, ale i v zahraničí, svědčí hned několik výstav a akcí z minulého roku i toho letošního. Nedávno se navíc celá knižní řada objevila v expozici Vydavatelství UP na českém stánku v rámci Londýnského knižního veletrhu. Od 25. dubna pak bude reprezentována díky výstavě fotografií Petra Zatloukala v Budapešti.
Jednotlivé díly i celý komplet za zvýhodněnou cenu je dostupný na e-shopu Vydavatelství UP a u dobrých knihkupců. Edici finančně podpořili Ministerstvo kultury ČR, Statutární město Olomouc, Olomoucký kraj a Institut tvůrčí fotografie FPF SU v Opavě.
Meditace o městě, krajině, umění
To však nebyl jediný úspěch Muzea umění. Oceněna byla také kniha Pavla Zatloukala Meditace o městě, krajině, umění: Olomouc 1919-1989, kterou loni doprovázela v MUO výstava O městě, krajině, umění.
Kniha se člení do sedmi základních kapitol s řadou podkapitol. „První dvě jsou věnovány meziválečné Olomouci, třetí období protektorátu, zbývající poválečné době,“ prozrazuje její autor Pavel Zatloukal.
Na čtenáře čeká 544 stran a 700 obrázků a je to vůbec první pokus představit to, co se v Olomouci odehrávalo mezi léty 1919 až 1989, navíc na pozadí leckdy velmi dramatického společenského dění.
„Pokusem, z něhož – jak doufám – čtenáři vyvstanou základní i dílčí problémy, charakteristické pro zdejší kulturu 20. století, její takříkajíc „výšiny i nížiny“. Mám-li být co nejstručnější, pak z urbanistického hlediska z větší části promarněné možnosti velkoryse se po zániku pevnostního věnce vyrovnat se zástavbou předpolí staré Olomouce, z hlediska architektury pouze řídké nadprůměrné výkony, v památkové péči malá schopnost obnovit historické jádro, ve vztahu k přírodě a příměstské krajině opět řada zásadních pochybení. Ale na druhé straně množství pokusů naznačená omezení překročit,“ doplňuje Pavel Zatloukal.
Kniha se zabývá také olomouckou výtvarnou sférou v časovém rozmezí let 1919 – 1989. „Olomoucká výtvarná kultura procházela specifickým vývojem. Alespoň jeden příklad: úměrně tomu, jak v posledních desetiletích minulého století upadaly urbanismus, architektura i památková péče, vytvářela zejména neoficiální výtvarná tvorba od šedesátých let natolik významný fenomén, že si Olomouc v posledku právem vysloužila označení jako třetí nejvýznamnější výtvarné centrum českých zemí vedle Prahy a Brna. Vskutku podivuhodná úměra,“ zamýšlí se Pavel Zatloukal.