Na výrazné rozdíly ve zdraví mladých lidí, zejména s ohledem na jejich socioekonomický status, upozorňuje nová mezinárodní zpráva vydaná Regionální kanceláří Světové zdravotnické organizace pro Evropu (WHO Europe). Report, který se zaměřuje na pohybovou aktivitu, stravovací návyky, nadváhu a obezitu a vnímání body image, srovnává data ze 44 zemí zapojených do studie Health Behaviour in School-aged Children (HBSC). Na výzkumu se za Českou republiku podílejí odborníci z Univerzity Palackého.
Studie HBSC, jíž se Česká republika účastní od roku 1994, poskytuje klíčová mezinárodní srovnání v dlouhodobě sledovaných indikátorech týkajících se zdravého životního stylu školáků ve věku 11, 13 a 15 let. Získané údaje jsou využívány jako podklady pro politiku a praxi s cílem zlepšit kvalitu života mladých lidí. Mezinárodní reporty HBSC vycházejí ve spolupráci s WHO Europe každé čtyři roky. Aktuální zpráva srovnává data od více než 279 tisíc adolescentů z let 2021–2022 z evropských zemí a regionů, několika států střední Asie a také Kanady.
České děti ve většině sledovaných indikátorů nijak nevyčnívají a pohybují se kolem evropského průměru, přesto jsou nová zjištění v lecčems překvapující. „Přestože jsme z pohledu OECD hodnoceni mezi zeměmi s nejnižšími nerovnostmi, vidíme u dětí z chudších poměrů významné negativní trendy. Například u zapojení do intenzivní pohybové aktivity plní mezinárodní doporučení 68 % chlapců z bohatších rodin oproti 52 % chlapců z chudších poměrů. U dívek jsou rozdíly ještě markantnější – 62 % vs. 39 %. Intenzivní pohybová aktivita u dětí zároveň klesá s věkem. Sportovní prostředí tak z našich dat dostává jasný signál – nedaří se nám zapojovat nízkopříjmové skupiny a zároveň děti u sportu udržet,“ komentuje zveřejněné závěry Zdeněk Hamřík z Fakulty tělesné kultury UP, jeden ze spoluautorů mezinárodní zprávy a vedoucí HBSC Physical Activity Focus Group.
Mezinárodní zpráva zároveň poukazuje na celkový nárůst nadváhy a obezity u chlapců i dívek ve srovnávaných zemích. Výskyt nadváhy a obezity mezi dospívajícími je již dlouho významným problémem veřejného zdraví, neboť se týká více než 1 z 5 dospívajících. Od posledního průzkumu v roce 2018 se toto číslo zvýšilo z 21 % na 23 % v roce 2022. Míra nadváhy a obezity je vyšší u chlapců (27 %) než u dívek (17 %). „S ohledem na socioekonomický status trpí nadváhou nebo obezitou v České republice 32 % chlapců z chudších poměrů oproti 23 % chlapců s vyšším socioekonomickým statusem. U dívek je to 21 % oproti 11 %. I zde tedy pozorujeme značné socioekonomické nerovnosti,“ dodává Zdeněk Hamřík.
Rostoucí míra nadváhy a obezity, nezdravé stravovací návyky a nízká úroveň pohybové aktivity patří k významným rizikovým faktorům vedoucím ke vzniku civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, cukrovka nebo rakovina.
Vědci nicméně ve zprávě nezůstávají pouze u prezentace dat, ale snaží se zdůraznit klíčovou roli zdravotní politiky. „Tvůrci politik mají zásadní roli při vytváření zdravějšího prostředí pro dospívající. Řada zemí tak zavádí přísnější regulace na marketing nezdravých potravin a nápojů, zlepšuje přístup k cenově dostupným a výživově hodnotným potravinám či vytvářejí strategie pro podporu pohybové aktivity,“ uvádí Zsofia Pusztai, vedoucí české kanceláře WHO v České republice.
Podpořit pohybovou aktivitu u dětí se například snaží také Česká školní inspekce. „HBSC studie poskytuje klíčová data, která dlouhodobě využíváme k tvorbě našich metodických materiálů. Vznikl tak například materiál Aktivní škola – Inspirace pro podporu pohybových aktivit žáků, který má být vodítkem pro základní a střední školy, jak v oblasti podpory pohybu u dětí postupovat,“ uzavírá Karel Kovář, náměstek ústředního školního inspektora České školní inspekce.
Mezinárodní report o zdraví mladých lidí v Evropě, střední Asii a Kanadě je k dispozici ke stažení ZDE.
Sběr dat HBSC studie, jejich zpracování a vyhodnocení v České republice zajišťuje tým odborníků z Univerzity Palackého. Závěry a také doporučení pro lepší praxi v jednotlivých tematických oblastech přehledně zveřejňuje na webu Zdravá generace.
Hlavní mezinárodní zjištění:
Pouze 25 % chlapců a 15 % dívek dosahuje 60 minut pohybové aktivity střední až vysoké intenzity denně. Toto číslo se s věkem snižuje, zejména u dívek.
Za vysoce neaktivní (dosahující 60 minut pohybu v 0–2 dnech v týdnu) je považováno 24 % dospívajících, 29 % dívek a 20 % chlapců.
Úroveň pohybové aktivity klesá s věkem a je nižší u méně majetných dospívajících.
Denně absolvuje 60 minut intenzivní pohybové aktivity 19 % dívek a 32 % chlapců ze zámožných rodin ve srovnání s 13 % dívek a 20 % chlapců z méně zámožných rodin.
Ovoce a zeleninu denně konzumuje méně než 40 % dospívajících.
Čtvrtina z nich denně konzumuje sladkosti, přičemž vyšší podíl je mezi dívkami. U chlapců je častější pití slazených nealkoholických nápojů.
V roce 2022 snídalo denně pouze 51 % dospívajících, v roce 2018 to bylo 59 %. Pokles je výraznější mezi dívkami a méně majetnými dospívajícími.
Dospívající z bohatých rodin častěji snídají denně (60 % chlapců oproti 49 % dívek) než jejich méně majetní vrstevníci (49 % chlapců oproti 41 % dívek).
Více než 20 % dospívajících trpí nadváhou nebo obezitou, přičemž od roku 2018 se jejich počet zvyšuje. Vyšší míra je u chlapců (27 %) a méně zámožných dospívajících (27 %) ve srovnání s dívkami (17 %) a zámožnějšími vrstevníky (18 %).
Za příliš tlusté se považuje 29 % dospívajících, vyšší míra je mezi dívkami (34 %) ve srovnání s chlapci (24 %).