Přeložit náš web

CzechEnglishPolishUkrainian
Ne, 2. 10. 2022.

Svátek má Olívie a Oliver.

CzechEnglishPolishUkrainian
10.3 C
Olomouc
9.9 C
Prostějov
10.6 C
Přerov
10.7 C
Šumperk
9.5 C
Jeseník
Neděle, 2. října 2022.

Svátek má Olívie a Oliver.  Dobré ráno.

Mendelova univerzita vyznamenala rostlinného genetika Jaroslava Doležela

Čestný vědecký titul doctor honoris causa dnes z rukou rektora Mendelovy univerzity v Brně převzal rostlinný genetik a držitel ceny Česká hlava profesor Jaroslav Doležel. Vědec, který působí v Ústavu experimentální botaniky AV ČR v Olomouci a na Přírodovědecké fakultě UP, je zakladatelem nového oboru genomiky, tzv. chromozomové genomiky.

Podle rektora Mendelovy univerzity v Brně Jana Mareše je Jaroslav Doležel v českém vědeckém prostředí naprosto výjimečnou osobností. Jako jeden z prvních na světě vypracoval metodu stanovení velikosti jaderného genomu rostlin pomocí průtokové cytometrie. „Významně přispěl k její standardizaci a širokému uplatnění, které zahrnuje genetiku a fyziologii rostlin, systematiku, taxonomii a populační biologii. Důležité praktické uplatnění tato metoda našla ve šlechtění rostlin,“ uvedl Mareš.

Přebírat čestný doktorát na univerzitě, kterou vystudoval, má pro Doležela zvláštní význam a přiznal, že první zmínce o udělení titulu nechtěl věřit a musel se ujistit, že se nejedná o omyl. „Má profesní dráha je spojena s výzkumem dědičné informace rostlin a udělení čestného doktorátu univerzitou nesoucí jméno Gregora Mendela, objevitele zákonů dědičnosti, je pro mne tím nejvyšším možným oceněním. Má radost je o to větší, že univerzita je mou alma mater a má vědecká dráha, která na ní úspěšně začala, se udělením tohoto mimořádného ocenění symbolicky uzavírá,“ popsal vědec, podle kterého se genetika stala jedním z nejvýznamnějších vědních oborů současnosti.

Výsledky bádání, které staví na Mendelových objevech, se totiž dotýkají snad všech oblastí existence lidstva – od lékařství až po ochranu životního prostředí. Více než symbolické spojení mezi oběma osobnostmi zdůraznila i prorektorka Masarykovy univerzity Šárka Pospíšilová. „Tak jako život Mendela, je i život profesora Doležela spojen se stejnými městy. Olomoucí a Brnem.“

Ideální je pro vědeckou činnost podle Jaroslava Doležela badatelská svoboda s minimem omezení, ve které může vědec plně rozvinout svůj talent. Nezapomněl proto připomenout ve svém projevu dva muže, kteří mu tuto svobodu poskytli, a tím jeho vědeckou dráhu významně ovlivnili. Prvním byl profesor Jan Lužný, vedoucí katedry šlechtění a základů zahradnictví v Lednici. „Otevřel mi dveře olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd, kde jsem mohl provádět své první experimenty. Právě to rozhodlo o mé profesionální dráze a snad vedlo i k dnešnímu ocenění,“ vysvětlil Doležel.

Druhým významným vědcem pro něj byl tehdejší vedoucí zmíněného Ústavu experimentální botaniky doktor František Novák, díky kterému mohl začít rozvíjet nové směry studia dědičné informace rostlin, včetně využití průtokové cytometrie. „S úsměvem dnes vzpomínám na zklamání, když jsem zjistil, že o využití této metody v genetice rostlin se pokouší několik dalších zahraničních pracovišť, která už dokonce na to téma publikovala několik článků. Můj tým však v této konkurenci nejen obstál, ale prosadil se jako průkopník a po více než tři desítky let se drží na špičce oboru,“ připomněl vědec. Stinnou stránkou vědecké činnosti je podle něj naopak přemíra regulace a administrativy, která svobodné bádání brzdí.

Pro profesora Doležela je podstatnou součástí vědecké práce i udržování kontaktu se zemědělskou praxí. „Náš výzkumný tým proto spolupracuje na konkrétních úkolech s českými šlechtiteli v rámci projektu Národního centra kompetence a je také dlouhodobě zapojen do mezinárodních projektů šlechtění banánovníku,“ uvedl vědec, který vytvořil úspěšný program studia dědičné informace banánovníku, jehož plody jsou základní potravinou v mnoha rozvojových zemích. Podílel se na přečtení jeho dědičné informace a založil genotypovací centrum, které má důležitou úlohu při charakterizaci a záchraně genového bohatství pěstovaných odrůd a planých druhů banánovníku. Účastní se mezinárodních projektů zaměřených na šlechtění této plodiny pomocí nejnovějších metod molekulární biologie.

Jeho současný výzkum je zaměřený na studium uspořádání dědičné informace v trojrozměrném prostoru buněčného jádra a vlivu tohoto uspořádání na funkci dědičné informace, regulaci růstu a vývoje rostlin a jejich reakci na faktory vnějšího prostředí. „Výsledky, které spolu s kolegy získáváme, umožní aplikaci nových metod pro šlechtění plodin, které budou adaptované na změnu klimatu, budou mít lepší užitné vlastnosti a umožní udržitelnou produkci potravin šetrnou vůči životnímu prostředí,“ vysvětlil. Širší problematice zajištění dostatku potravin se pak ve spolupráci s několika týmy Akademie věd věnuje ve výzkumném programu Strategie AV21 „Potraviny pro budoucnost“.

Jaroslav Doležel se narodil v roce 1954 v Olomouci. V roce 1978 vystudoval Agronomickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně (dnes Mendelova univerzita v Brně). Aktuálně působí jako vědecký ředitel Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum v Olomouci. Od roku 2019 je předsedou vědecké rady GA ČR. V minulosti obdržel řadu cen, v roce 2018 například Národní cenu vlády Česká hlava. Čestný doktorát naposledy od Mendelovy univerzity převzal v roce 2019 sir Paul Nurse, genetik, buněčný biolog a profesor mikrobiologie, který je mimo jiné držitelem Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu. Udělení titulu bylo součástí oslav sta let od založení univerzity.

Read More

Trenér Jílek po Boleslavi: Pomohla nám změna na tříobráncový systém

Remízu z utkání v Mladé Boleslavi trenér Václav Jílek bral. Už vzhledem k průběhu utkání a vyrovnání v nastaveném čase. „Z celkového pohledu jsme spokojení,“...

Devatenáctka přetlačila Slavii a bere cennou výhru

V 9. kole dorostenecké ligy zdolala devatenáctka pražskou Slavii. V utkání přitom musela otáčet a dohrávala o desíti. Sešívaní se v Řepčíně...

Neuteklo vám?

00:06:10

Víte, že? 39/2022

Město Olomouc má nový haptický model Sloupu Nejsvětější trojice. Stavba tramvajové trati na Nové Sady je už ve finální fázi. Náplavka na pravém břehu Moravy nabídne prostor pro odpočinek...
00:02:42

V sedmi obcích opraví vodovody a kanalizace z dotací kraje

Zásobování vodou a odpadové hospodářství je mimořádně důležité pro obce i města. A každá havárie nebo...
00:00:38

V  hořícím rodinném domě se měl nacházet jeho majitel

Požár rodinného domu v  Beňově na Přerovsku naštěstí neskončil tragicky. Podle oznamovatele se měl totiž uvnitř...
00:05:20

Téma týdne 39/2022

Masarykova třída v Olomouci patří k nejdůležitějším dopravním tepnám ve městě. Rušná ulice spojuje historické centrum...
00:06:10

Víte, že? 39/2022

Město Olomouc má nový haptický model Sloupu Nejsvětější trojice. Stavba tramvajové trati na Nové Sady je...
Generated by Feedzy