Uplynulo třicet let od založení Rakouské knihovny Olomouc. Při katedře germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého se její pomyslné dveře otevřely 12. října 1992. Kulaté výročí si společně s veřejností připomíná například kvízem o Rakousku, prohlídkou prostor či autorským čtením.
Byli to Wolfgang Kraus, místopředseda rakouské vlády a mimo jiné i předseda Rakouského literárního spolku a také Erhard Busek a Bernhard Stillfried, tehdejší vedoucí oddělení rakouského ministerstva zahraničí, kteří v devadesátých letech minulého století významně přispěli k vzniku Rakouské knihovny Olomouc, vzniklé při katedře germanistiky FF UP.
„Dnes naše knihovna čítá přibližně deset tisíc knih a dalších médií s rakouským zaměřením nebo od rakouských autorů a každý rok je novými aktuálními médii i doplňována. Knihovna pořádá nebo spolupořádá, především s Rakouským kulturním fórem v Praze, autorská čtení rakouských spisovatelů, konají se zde výstavy, přednášky, filmové festivaly a divadelní představení, dokonce i koncerty rakouských kapel,“ říká Sabine Voda Eschgfäller z katedry germanistiky. Zdůrazňuje přitom, že je knihovna přístupná zdarma široké veřejnosti, tedy nejen studentům.
Během dvoudenních oslav, které se vztahují k třicetileté historii Rakouské knihovny Olomouc, se veřejnost může napříkad zúčastnit kvízu o Rakousku. Uskuteční se 11. října od 19 hodin v prostorách katedry (místnost 3.39). Následující den, tedy 12. října si pak od 17 hodin budou zájemci moci prohlédnout prostory knihovny na katedře germanistiky (Křížkovského 10). V nabídce je i autorské čtení Sabine Gruber, které se uskuteční od 18 hodin v aule filozofické fakulty.
„Sabine Gruber pochází z italského Merana a od roku 2000 žije ve Vídni jako spisovatelka na volné noze. Píše romány, divadelní hry, eseje, rozhlasové hry a básně. Její romány získaly několik ocenění. Všechny vyšly v renomovaném nakladatelství dtv-Verlag. U nás přečte mimo jiné úryvky ze svého románu Daldossi oder Das Leben des Augenblicks. Text pojednává o stárnoucím, traumatizovaném válečném fotografovi,“ přibližuje Sabine Voda Eschgfäller.
Rakouské knihovny, které jsou od roku 1989 zřízeny na 65 místech ve 28 zemích, převážně ve střední, východní a jihovýchodní Evropě, nabízejí možnost inovativního a flexibilního utváření rakouské kulturní politiky v zahraničí. Existují ve spolupráci s místními institucemi (knihovnami a univerzitami) dané hostitelské země a nabízejí informace o rakouské kultuře přizpůsobené danému místu. Knihovny mají zpřístupnit rakouskou literaturu a informace o historii a současnosti Rakouska širší veřejnosti. Většina z nich proto vedle knihovnické činnosti (knihovní fond čítá přibližně 400 000 knih) pořádá akce v oblasti kultury (autorská čtení, přednášky, hudební a filmové večery, výstavy, videovečery, konverzační hodiny, prohlídky knihoven a sympozia) a prostřednictvím těchto aktivit také zprostředkovává kulturní kontakt zájemcům o Rakousko a jeho kulturu v těch městech, kde Rakousko není zastoupeno velvyslanectvím nebo jinými oficiálními institucemi.