První dvě debaty připraveného cyklu Kdopak by se praxe bál? ukázaly studentům, ale i zástupcům škol, jak jsou tato setkání potřebná. Diskuze přinesly spoustu zajímavých informací a studentům a studentkám pomohly zmírnit z nastávající praxe ostych či obavu. Už 30. listopadu se uskuteční poslední z připravených workshopů. Registrace je pro zájemce stále otevřena.
Otázky související s praxí, například s její délkou či komplexností, jsou v prostředí pedagogických fakult dlouhodobě velkým tématem. V rámci učitelské přípravy absolvují posluchači a posluchačky svou praxi ve školách s různými očekáváními. Ta se však ne vždy potkají s realitou života dané školy. Nápad, aby se učitelé z praxe, ale nejen ti, setkali se studenty, kteří brzy nastoupí na povinnou praxi do škol, se tak na fakultě setkal se zájmem.
„Podnět vzešel od proděkanky pro studium Radky Dofkové. Poté jsme detailně diskutovali a shodli se na tom, že je naším cílem připravit taková setkání, která budou přínosná pro všechny studenty, na které čeká praxe. Cílem našich workshopů je tedy představit život školy a její fungování jako celku,“ uvedl Tomáš Hubálek, garant cyklu z katedry společenských věd pedagogické fakulty.
První workshop, kterého se zúčastnilo asi padesát zájemců, vedly dvě učitelky druhého stupně, jedna prvního stupně, jedna zastupovala problematiku středních škol a zároveň i školu alternativní, konkrétně waldorfskou. Se studenty hovořily nejen o způsobu přípravy, ale i o formách a metodách práce. Řeč přišla i na vztahové souvislosti, například se debatovalo o tom, jak studenti vnímají cvičného učitele.
„Bylo to velmi přínosné v tom smyslu, že setkání zmírnilo ostych či obavy studentů. Mívají je z toho, že si nejsou jisti, zda budou vědět, co v neznámém prostředí dělat. Hovořili jsme například o tom, jak reagovat, když student během své praxe udělá chybu,“ doplnil Tomáš Hubálek s přesvědčením, že se první workshop vydařil. „Okamžitou odezvou mi bylo, že nikdo ze studentů během debaty neodešel. I v podvečerních hodinách, kdy se jim jistě nabízela celá řada jiných lákadel, aktivně debatovali s učiteli z praxe, za což bych jim rád poděkoval.“
Také druhé setkání, které se již věnovalo specifičtějším situacím, nabídlo studentům hodně informací. K debatě organizátoři workshopu přizvali dvě metodičky prevence, jednu školní psycholožku a jednu výchovnou poradkyni.
„Naše školství dnes nejde popsat či zobecnit tak, že bychom si jednoznačně mohli říct, co studenty potká a co ne. Současná variabilita činností ve třídách, kterou musí učitel zvládnout paralelně s výukou, je poměrně velká. V tomto workshopu jsme našim studentům chtěli zdůraznit, že ani učitelé ani praktikanti nejsou na všechno ve škole sami. Debata jasně ukázala, že škola je jeden velký tým a že je v něm celá řada lidí, kteří jsou pedagogům nápomocni. Není to tedy jen cvičný učitel, ale například výchovný poradce či školní psycholog,“ přiblížil obsah druhého workshopu garant pilotního cyklu.
Nejen studenti, ale i učitelé z praxe považují připravená setkání za oboustranně užitečná. „Už to, že fakulta vytvořila prostor pro společné sdílení informací, na které u reálných praxí už není tolik času, považuji za velmi pozitivní. Setkání bylo prostorem, který umožnil sdílet přesvědčení, že učitelské povolání má smysl a je společensky významné a že například jedna konkrétní praxe, kterou provázejí problémy jak na straně školy, tak na straně studentů, neznamená nikdy celkový pohled na učitelské povolání,“ shrnula Lenka Bartošová, učitelka prvního stupně FZŠ Tererovo nám. Olomouc. Za užitečné vnímá i například to, že si studenti mohli upřesnit realizaci školních praxí, že si mohli ujasnit obsah komunikace, která se od nich očekává nejen směrem ke školícím učitelům, ale i k žákům a k vedení školy.
Poslední workshop z cyklu Kdopak by se praxe bál? se uskuteční 30. listopadu. Studenti se ho mohou zúčastnit po registraci zde.
„Doposud se workshopů účastnili především studenti navazujícího studia, které čeká souvislá praxe. Vítáme však všechny zájemce. Debatovat se studenty budou speciální pedagogové i zástupce z pedagogicko-psychologické poradny a společným tématem bude žák, jeho klady i zápory,“ dodal Tomáš Hubálek s tím, že hovořit se tentokrát bude o inkluzi, o práci s nadanými dětmi i například o tom, jak číst zprávu z pedagogicko-psychologické poradny a jak ji přeložit do ‚srozumitelného‘ jazyka a didakticky transformovat její obsah.