Problematice zařazování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či potřebou další podpory do hodin tělesné výchovy se věnuje nový metodický materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Doporučení reagují na nadužívání možnosti uvolnění takových žáků z tělocviku i dalších pohybových programů škol. Na vzniku dokumentu se zásadně podílel Ondřej Ješina z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého.
Metodický materiál, o kterém ministerstvo před několika dny informovalo ředitele škol a školských zařízení, je podle odborníka na aplikované pohybové aktivity (pohybové aktivity přizpůsobené osobám se zdravotním postižením či jiným znevýhodněním – pozn. red.) deklarací MŠMT a dalších autorit, že tomuto tématu věnují pozornost a chtějí, aby se dosavadní praxe v této oblasti proměnila.
„Vyzývá k tomu, aby se možnost úplného uvolnění žáka z tělesné výchovy využívala minimálně, ve výjimečných situacích. Doporučuje pediatrům využívání možnosti částečného uvolnění s vyjmenováním základních aktivit, které jsou pro konkrétního žáka vhodné. V případě, kdy rodič s dítětem navštíví školské poradenské zařízení, jsou pak možné také konzultace s odbornými lékaři, například neurology, ortopedy nebo nově také tělovýchovnými lékaři, kteří do tohoto procesu dosud nebyli zapojeni,“ přibližuje autor textu Ondřej Ješina s tím, že tělesná výchova jako všeobecně vzdělávací předmět je důležitá nejen z hlediska osvojení pohybových návyků a výchovy ke zdravému životnímu stylu, ale má také velký význam v oblasti rozvoje sociálního chování a vztahů dětí.
Dokument, který je dostupný zde, je výsledkem několikaleté snahy o změnu v oblasti uvolňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami z tělesné výchovy. Už v roce 2017 Ondřej Ješina společně s Maximem Tomoszkem z katedry ústavního práva Právnické fakulty UP na základě analýzy klíčových právních norem a dokumentů ve školství upozornili na nejednotnost a nerovnost jejich uplatňování a na rozpor s tehdy aktuálním stavem vědeckého poznání i ústavním pořádkem ČR.
Téma se následně podařilo otevřít na úrovni Kanceláře veřejného ochránce práv. Řada jednání, do kterých se zapojili zástupci ministerstva školství, České školní inspekce, Národního pedagogického institutu, Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP, České společnosti tělovýchovného lékařství a také například Národní sportovní agentury, vyvrcholila vloni na podzim kulatým stolem, po němž byly do textu metodického materiálu MŠMT zapracovány poslední podněty.
„Je velmi dobře, že tento metodický materiál vychází nyní, ve stejné době jako revize rámcových vzdělávacích programů a kdy se na Národním pedagogickém institutu připravují ilustrační vyučovací jednotky všech předmětů včetně tělesné výchovy a včetně modifikací ve vztahu k žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, na nichž také spolupracujeme. Pokud by se totiž doporučení podařila dotáhnout dříve, snížil by se podle mě jeho dopad. Takto je však součástí balíčku nových přístupů k tělesné výchově, které spolu souvisejí a jsou v souladu,“ dodal Ondřej Ješina.