Scenárista a režisér Václav Kadrnka připravuje v koprodukci se Slováky a Francouzi dílo, které v Česku nemá obdoby: záměrem tvůrců je ve vizuálně silném duchovním filmu představit málo známou, ale zásadní událost ze života mladého Jana Amose Komenského. Jedná se o jeho setkání se šestnáctiletou vizionářkou Kristinou Poniatowskou v době třicetileté války. Na scénáři snímku spolupracuje Eduard Fiedler z katedry filozofie a patrologie CMTF UP. Téma filmu, vizuály i interiéry představili autoři během 64. Zlín Film Festivalu. Nyní probíhá casting, natáčet se začne v roce 2025.
Před několika lety oslovil filmový režisér Václav Kadrnka akademika z CMTF UP Eduarda Fiedlera, že by chtěl natočit film o J. A. Komenském s duchovním přesahem. „Na filmu od počátku spolupracuji jako odborný konzultant a spolutvůrce námětu i scénáře. Svým tématem se film přímo týká mého filozofického a teologického výzkumu v oblasti trinitární ontologie a Komenského pansofické trinitární metafyziky, kterým se na olomoucké teologické fakultě v současnosti věnuji v rámci svého juniorského projektu Trinitarian Ontologies: A New Philosophical Investigation into Trinitarian Relationality,“ uvedl.
V podhůří Krkonoš se v roce 1627 uprostřed náboženských válek skrývá před pronásledováním kněz a pozdější biskup Jednoty bratrské J. A. Komenský. Právě připravuje blížící se odchod bratří do exilu. Jako kněz je ale náhle přivolán k nemocné dívce Kristině, která prožívá řadu po sobě jdoucích mystických vidění, aby ji duchovně doprovázel a posoudil teologický obsah a význam jejích vidění. Jan Amos si ke Kristině postupně najde cestu a dívčiny vize se stávají nečekaným zdrojem jeho vlastních úvah. Film se zabývá mystickými prameny Komenského teologického a filozofického myšlení. Kristininy vize ukazují cestu k moudrosti sjednocující protiklady malého a velkého, slabosti a síly či konečného a nekonečného, a svou paradoxní povahou tak tvoří kontrast k všudypřítomným obrazům násilí, války a rozdělení.
„Odborná spolupráce na filmu není pouze překvapující a atraktivní formou popularizace trinitární ontologie a Komenského myšlení, ale především přijetím duchovní umělecké tvorby jako součásti samotného procesu studia trinitární a vztahové racionality, která odpovídá na problematické dualistické a antagonisticky dialektické tendence některých proudů moderní či postmoderní filozofie. Zároveň se tímto způsobem ukazuje, že trinitární ontologie či křesťanské metafyzické myšlení nejsou nějakou životu a kultuře vzdálenou spekulací, nýbrž mohou představovat vnitřní moment tvůrčího procesu, kterým vznikají duchovní umělecká díla vyvádějící diváky z reduktivních forem racionality k plnějšímu chápání skutečnosti ve světle Boží moudrosti,“ dodal Eduard Fiedler.
Mezi díla filmového režiséra Václava Kadrnky patří např. Osmdesát dopisů (2011), Zpráva o záchraně mrtvého (2021) nebo Křižáček (2017), jenž vyhrál hlavní cenu na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Státní fond kinematografie podpořil plánovaný snímek o J. A. Komenském částkou 12 milionů korun. Hlavními autory scénáře filmu Panna Sofia jsou Lenka Horňáková-Civade a Václav Kadrnka.