Přeložit náš web

So, 2. 3. 2024.

Svátek má Anežka.

10.8 C
Olomouc
10.9 C
Prostějov
11.2 C
Přerov
10.1 C
Šumperk
8.5 C
Jeseník
Sobota, 2. března 2024.

Svátek má Anežka.  Dobrý večer.

Dominik Voráč v buddhistickém chrámu: Nejsmysluplnější dovolená, jakou jsem kdy zažil

Každodenní budíček ve čtyři ráno, mnohahodinové meditace, úplné přerušení kontaktů se světem a útlum všech možných tužeb a přání. Životu askety se na deset dní v thajském buddhistickém chrámu oddal Dominik Voráč, doktorand Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.

Říká, že hlavním důvodem, proč do thajského chrámu odcestoval, byla meditace. „Přestože jsem o takové cestě přemýšlel už na gymnáziu, doposud jsem meditoval jen doma. A moc mi to nešlo,“ přiznává Dominik Voráč. Vždycky vydržel jeden, dva měsíce a pak nic.

„Meditace vyžaduje motivaci a disciplínu,“ zdůrazňuje devětadvacetiletý posluchač doktorského studijního programu Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání na PdF UP. Vystudovaný učitel českého jazyka a společenských věd se v doktorském studiu věnuje oboru, který rezonuje společností: mediální výchově a digitálním technologiím.

„I z tohoto hlediska byl pro mě desetidenní pobyt v buddhistickém chrámu velmi zajímavou zkušeností. Přestože učím o sociálních sítích a o tom, jak nás ovlivňují, upřímně přiznávám, že jsem na nich stejně jako mnozí jiní také závislý. I proto bylo velmi zajímavé odevzdat při příchodu veškerou elektroniku a zkusit si, jaké to je se na deset dnů zcela odpojit od světa kolem. S odstupem několika dní je to opravdu zvláštní pocit nevědět nic o tom, co se děje kolem.

Nevědět, jestli mi někdo náhodou nepsal na messenger, instagram či neposlal nějakou zprávu. O to zvláštnější a osvobozující je pak vědomí, že se za těch několik dní vlastně vůbec nic nestalo.“

Pro cestu do buddhistického chrámu se Dominik rozhodl v lednu 2023. Zhruba deset let o ní přemýšlel, pak se rozhodl velmi rychle. Říká, že nazrál čas. Jeho život byl prý plný kumulujících se stresů jak v zaměstnání, ve studiu, tak i v osobním životě. Jednoho dne si prostě řekl, že se bude věnovat sám sobě.

„Ve své podstatě nejsem člověk, který by se vrhal do nových situací, do nového prostředí. Tentokrát to ale byla naprosto spontánní akce. Rozhodl jsem se a během čtrnácti dní jsem odletěl do Bangkoku, odtud následovala asi desetihodinová cesta vlakem do chrámu. Z celého světa se nás tam sjelo asi osmdesát. A co mě čekalo? Kamenná postel, polštář ze dřeva, jídlo dvakrát denně, vždy v osm třicet rýžová kaše a ve dvanáct třicet rýže a tofu. Náplň dne: meditace.“

Dnes vzpomíná na to, jak jej vždy ve čtyři hodiny ráno budil zvon a jak od půl páté začínala první meditace založená na pozorování dechu.

„Meditovalo se osm, devět hodin denně, částečně v sedě, částečně v chůzi. S nikým nemluvíte, jste sám se sebou, ponořený sám do sebe,“ popisuje realitu dlouhých deseti dní a dodává, že člověku, který omezí své potřeby, přicházejí na mysl častěji zajímavé myšlenky. „Je však podstatné, že si jich začnete víc všímat a uvědomovat si je. Od některých se dokážete i lépe oprostit. Během deseti dní jsem zažil i pár silných momentů, řekl bych až spirituálních zážitků, při nichž jsem nejprve cítil bolest a poté velké uvolnění, svobodu a štěstí.“

Připomíná také, že cesta hledání a objevování sama sebe není pro každého. „Pokud tuto potřebu ale člověk má a má i dostatečně velkou motivaci, posune jej takový pobyt v mnohém dál. Bezprostředně poté, když jsem chrám opustil, jsem cítil neuvěřitelnou vděčnost. Za všechno. Mnohem víc nyní vnímám i to, jak je vděčnost v životě vlastně důležitá. Víc jsem si uvědomil, že žiji v té části světa, kde je hojnost, že všechny mé potřeby jsou uspokojovány. Kdybych měl mluvit o tomto pobytu jako o dovolené, tak bych řekl, že byla nejsmysluplnější, jakou jsem kdy zažil. Naučil jsem se meditovat. Meditaci se nyní i víc věnuji a myslím si, že mě tato znalost a schopnost hodně posouvá. Jsem přesvědčen, že je dobré, abychom se hodně učili, někdy i trochu trpěli. Jedině tak můžeme mnohé najít, ať už ve světě kolem nás nebo v tom našem vnitřním.“

Zkušenost Dominika Voráče přineslo aktuální vydání tištěného magazínu Žurnál UP.

Dominik Voráč (* 1994)

z katedry českého jazyka a literatury PdF UP je na této fakultě posluchačem doktorského studijního programu Čtenářství a mediální výchova ve vzdělávání. Je autorem příruček pro mediální vzdělávání a lektorem mediální gramotnosti, zároveň autorem projektu Mediál­ní výchova 21. století. Je členem Akademického senátu Univerzity Palackého.

 

Read More

Krátkodobé uzavření sběrného dvora v Příčné ulici

Ve dnech 5. až 11. března 2024 bude ve Sběrném dvoře v Příčné ulici měněna mostní váha. Z tohoto důvodu bude...

Miminka v porodnicích AGEL přicházejí na svět každý den. Na poslední přestupný rok 2020 se jich ve Vítkovicích, Šternberku, Prostějově a Přerově narodilo sedm

Ostrava, 28. 2. 2024: Narozeniny jednou za čtyři roky a neobvyklé datum narození v občanském průkaze. Přestupný rok však v porodnicích...

Neuteklo vám?

00:05:32

Téma týdne 09/2024

Od ledna do března provádí pracovníci Technických služeb na území města Olomouce ořezy stromů. Lidé se nad tím někdy pozastavují a zástupci radnice proto vysvětlují proč k tomu dochází.
00:02:34

Zdobnou fasádu plumlovského zámku čeká nákladná rekonstrukce. Začít má letos

Zámek v Plumlově na Prostějovsku patří k nejzajímavějším turistickým destinacím v našem kraji. Od loňského roku...
00:00:30

Nadace Agel přispěla pětileté Lindě na speciální ortézu

Pětiletá Linda trpí oslabením jedné poloviny těla. Díky speciální ortéze nyní může lépe chodit. Na tu...
00:05:32

Téma týdne 09/2024

Od ledna do března provádí pracovníci Technických služeb na území města Olomouce ořezy stromů. Lidé se...
00:06:52

Víte, že? 09/2024

Pražská ulice je frekventovanou výpadovkou v severozápadní části Olomouce. Řidiči zde musí počítat se zúžením. Kvůli...