Žáci a žákyně základních a středních škol využívají umělou inteligenci nejčastěji za účelem pomoci s domácími úkoly. Al je inspiruje i k tvorbě a učí je novým dovednostem. Školy však ve vztahu k aktivnímu využívání Al mají rezervy. Aktuální data v této oblasti nabídly výsledky výzkumu vědců Pedagogické fakulty UP.
Vědci z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého uzavřeli výzkum s názvem Čeští žáci a umělá inteligence, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem a k čemu čeští žáci a žákyně základních a středních škol využívají nástroje umělé inteligence. Šetření, které přineslo zajímavé trendy a výzvy, se zúčastnilo osmadvacet tisíc respondentů z celé České republiky.
„Zjistili jsme, že nejoblíbenějším nástrojem generativní Al je ChatGPT. Využívá jej 54 % žáků. Za ním následuje Photomath, aplikace usnadňující řešení matematických příkladů, a nástroje jako Google Gemini nebo Microsoft Copilot. S věkem roste i míra využívání těchto nástrojů – například ChatGPT využívá okolo 70 % středoškoláků,“ uvedl za výzkumný tým z PdF UP Kamil Kopecký.
Z dalších dat pak podle něj vyplynulo, že nejčastěji využívají žáci Al při psaní domácích úloh, téměř 33 % oslovených žáků starších patnácti let. Al využívají žáci i k psaní referátů a vysvětlování složitějších témat.
„Výzkum ukázal, že umělá inteligence žáky i inspiruje k tvorbě nebo je učí novým dovednostem. Překvapivě však narůstá i míra neetického využití, ať už se jedná o jednoduché opsání úkolu od umělé inteligence, které vyzkoušelo víc než 28 % žáků základních škol, či o podvádění při testech, které přiznalo asi 14,5 % středoškoláků. K vygenerování tzv. deepnude fotografií, tedy svlečených fotografií určité osoby, se přiznala více než 3 % žáků,“ dodal Kamil Kopecký.
Zajímavá data přinesla podle jeho kolegy Dominika Voráče i ta část výzkumu, která se věnovala aktivnímu využití umělé inteligence přímo ve školách. Vyplývá z ní, že se s Al pravidelně ve škole setkává pouze 26 % žáků. Učitelé umělou inteligenci často využívají ke generování testů či jako nástroj pro ověřování informací. Z šetření nicméně vyplynulo, že více než čtvrtina žáků o umělé inteligenci ve škole nikdy neslyšela. Když už žáci Al využívají, je to hlavně ke generování grafiky či textu a následném ověřování či práci s ním.
„Výzkum Čeští žáci a umělá inteligence prokazuje, že většina českých žáků nástroje využívající generativní umělou inteligenci již nyní aktivně využívá k řadě činností, ve školním prostředí se však s umělou inteligencí pravidelně setkává pouze čtvrtina z nich. Školy tedy mají ve vztahu k aktivnímu využívání AI poměrně velké rezervy a v současnosti probíhá v řadě z nich intenzivní proškolování učitelských týmů právě v oblasti smysluplného využívání umělé inteligence v práci učitele, ve výuce, domácí přípravě a podobně. Vzdělávání učitelů je v tuto chvíli naprosto zásadní,“ shrnul Dominik Voráč s tím, že nezapomněl ani na často kladený dotaz, zda v budoucnosti Al učitele nahradí. V odpovědi na tuto otázku 70 % žáků zdůraznilo význam osobního přístupu učitele. Žáci věří, že umělá inteligence učitele nenahradí, přestože ji vnímají jako nadprůměrně významnou.
„Umělá inteligence už nyní mění svět, jak jej známe, vzdělání nevyjímaje. Je proto zásadní, aby učitelé rozuměli jejím možnostem i dopadům. Například tradiční zadávání domácích úkolů může být díky Al problematické, protože žáci mohou úkol vyřešit během několika sekund, jak ostatně potvrzují i naše data. Na druhou stranu by bylo krátkozraké soustředit se jen na rizika. Umělá inteligence může učitelům významně usnadnit přípravu na výuku, ušetřit čas při administrativních úkolech, a pokud je vhodně integrována do vzdělávacího procesu, tak i podpořit kreativitu žáků či sloužit jako užitečný pomocník při samostatném učení. V dalších letech tak bude pro české školství velkou výzvou, jak umělou inteligenci zařadit do výuky, aby posloužila jako efektivní nástroj, který bude vzdělávání podporovat, nikoli narušovat,“ uzavřel za autory výzkumné zprávy Dominik Voráč.
Výzkumu Čeští žáci a umělá inteligence se věnovali Kamil Kopecký, Dominik Voráč a René Szotkowski z Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého.
Pro potřeby výzkumného šetření vytvořili online dotazník v prostředí Google Forms, který distribuovali na kontaktní adresy všech základních a středních škol v ČR.
Výzkumu se zúčastnilo 28 058 respondentů. Z celého souboru tvořily dívky 14 553 respondentů a chlapci 13 505 respondentů. Dotazník obsahoval 14 otázek. Sběr dat se uskutečnil prostřednictvím přímého oslovování pedagogů ZŠ a SŠ ze všech krajů ČR v období od 2. 9. do 17. 10. 2024. Data byla zpracována pomocí nástroje Julius Al, využívajícího umělou inteligenci a programovací jazyk Python.