Přeložit náš web

So, 4. 5. 2024.

Svátek má Květoslav.

24.5 C
Olomouc
24.5 C
Prostějov
25.3 C
Přerov
23.8 C
Šumperk
22.2 C
Jeseník
Sobota, 4. května 2024.

Svátek má Květoslav.  Dobré odpoledne.

Vědci objevili na Borneu zvláštní masožravku. Své pasti vytváří v podzemí

V temném podzemí loví svou kořist nevšední masožravá láčkovka, kterou na své výpravě v indonéské části Bornea objevil mezinárodní tým pod vedením vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Je to první druh láčkovky vytvářející funkční podzemní pasti. Rostlina dostala jméno Nepenthes pudica (láčkovka stydlivá), které odkazuje na to, že své láčky schovává pod zem. Článek pojednávající o objevu nového druhu láčkovky vyšel v mezinárodním vědeckém časopise PhytoKeys.

Láčkovky jsou masožravé rostliny, které rostou zejména v jihovýchodní Asii. Tyto popínavé liány vytváří na konci listů důmyslné pasti na hmyz v podobě konviček s tekutinou uvnitř, které jsou zpravidla nápadně zbarvené. Kvůli tomu se láčkovky staly populární a v Evropě se tyto okrasné rostliny pěstují už od konce 18. století. Běžně se s nimi mohou lidé setkat ve sklenících nebo v hobbymarketech.

Na nový druh láčkovky, který bourá zažité představy o těchto rostlinách, vědci narazili na Borneu při své výpravě do indonéské provincie Severní Kalimantan. „Podařilo se nám objevit láčkovku, která se chová úplně jinak než všechny ostatní známé druhy. Nově objevený druh totiž umístil své až jedenáct centimetrů velké pasti pod zem. V dutinách nebo přímo v půdě tato láčkovka lapá podzemní živočichy. Většinou v jejích pastích končí bezobratlí, především mravenci, různí roztoči a brouci,“ uvedl Martin Dančák z katedry ekologie a ŽP.

Na rozdíl od všech ostatních láčkovek vytváří tento druh kromě nadzemních výhonů také krátké podzemní lodyhy, které zpravidla vrostou do nějaké dutiny, ve které poté vytváří listy. Zatímco vlastní pasti jsou výrazně hnědočerveně zbarvené, listy, ze kterých vyrůstají, mají bílou barvu. Postrádají totiž chlorofyl. „Zajímavé je, že kromě kořisti jsme u podzemních pastí láčkovky objevili také spoustu živočichů, kteří se na toto prostředí adaptovali, a rostlina je nestráví. Žijí tam například larvy komárů, hlístice a jeden druh červa, který byl po naší expedici také popsán jako nový druh,“ podotkl Václav Čermák z lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy Univerzity.

Nově objevený druh láčkovky roste v této části Bornea na hřebenech a vrcholcích hor. Masožravka podle vědců své pasti ukrývá do podzemí zřejmě kvůli tomu, že úzké hřbety hor mohou poměrně rychle vysychat. V podzemních dutinách je naopak vlhko a hemží se to tam potravou. Pro rostlinu je proto výhodné pasti umisťovat právě tam a zajistit si díky tomu stabilní přísun živin. „Je to zatím jen naše hypotéza,“ dodal Martin Dančák.

Nový druh masožravé láčkovky vědci na Borneu objevili i díky náhodě. Během několikadenního výstupu na jednu bezejmennou horu si všimli rostliny, která neměla žádné pasti, avšak dle stavby těla ji určili jako láčkovku. Při bližším zkoumání vědci našli pasti jen na mladých rostlinách a u jedné dospělé rostliny objevili past téměř celou vnořenou do půdy.

Členové expedice si zpočátku mysleli, že se nejspíš jedná o náhodu danou místními podmínkami. „Při výstupu na vrchol hory jsme stále nacházeli nové a nové rostliny bez pastí a pořád nám to vrtalo hlavou. Pak kolega Ľuboš Majeský z katedry botaniky během fotografování strhl porost mechu, kterým byla porostlá spodní část jednoho stromu. Pod mechovým polštářem se najednou objevily nádherně vyvinuté konvičky této láčkovky,“ uvedl Martin Dančák.

Vědci následně pátrali dál a objevili další konvičky, které byly ukryté v temné dutině pod stromem. „Poté jsme obhlédli víc podobných stromů, u kterých láčkovky rostly. Zjistili jsme, že tento druh láčkovky své výhony skutečně směřuje pod zem a v dutině vytváří pasti záměrně,“ vysvětlil Ľuboš Majeský.

Vědci předpokládají, že takto pozoruhodný druh masožravky by mohl napomoci k ochraně zdejších lesů. „Tento nález je významný pro ochranu přírody v Indonésii, podtrhuje význam tropických deštných lesů Bornea a jejich mimořádnou biodiverzitu. Doufáme, že objev této nové masožravé rostliny pomůže zachovat ráz tamní krajiny a zastavit či zabrzdit další přeměnu lesů na plantáže plamy olejné,“ dodal další účastník výpravy Wewin Tjiasmanto z Indonéského centra pro ochranu mokřadních biotopů.

[odkaz na zdroj]

Michal Horák: Ještě v patnácti jsem hrál víceméně podle ucha

Autor hitů, v nichž sází na autentický humor a životní situace. Zpěvák s titulem Objev roku v anketě Zlatý slavík 2021, který o rok...

Šest desítek příspěvků o reflexi krajiny v latinskoamerické kultuře. Začalo jubilejní CIELO

Desátý ročník Mezinárodního kolokvia latinskoamerických studií v Olomouci (Coloquio Internacional de Estudios Latinoamericanos en Olomouc, CIELO) s názvem Krajina, archiv, obraz se...

Neuteklo vám?

00:06:42

Šumperk – Živá brána Jeseníků – duben 2024

V šumperském divadle byla slavnostně předána Cena města Šumperka a čestná uznání za rok 2023. Hlavní cenu města obdržel „in memoriam“ Miroslav Koval, malíř, fotograf, galerista a kurátor více...
00:01:59

V Droždíně si zacvičíte na workoutovém hřišti

V Droždíně si můžete zasportovat pod širým nebem na novém workoutovém hřišti, které je k dispozici...
00:00:34

Turista se poranil v horách. Záchranáři se k němu museli dostat pěšky

Muž se na výšlapu v Jeseníkách poranil. Zasahovat musela letecká záchranná služba. Turista si poranil nohu...
00:05:03

Téma týdne 18/2024

Město Olomouc se připojilo k oslavám 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Bohatý program...
00:07:05

Otevřená radnice 18/2024

V Otevřené radnici se vyjadřuje primátor Mirek Žbánek k nepořádku kolem odpadkových košů u hlavního vlakového...