Když se rozdávaly ctižádostivost a vytrvalost, musel stát Michael Mitraš v první řadě. Dostal totiž naloženo vrchovatě. K tomu mu byl navíc namíchán zajímavý koktejl odvahy s pokorou. Jak jinak si vysvětlit, že už téměř dvacet let jde neúnavně za svým životním snem. Na jeho cestě mu navíc žádná překážka není dost velká. Splnění snu, stát se právníkem, je už hodně blízko. Michael Mitraš studuje posledním rokem magisterský program Právo a právní věda.
„Že jednoho dne chci být právníkem, jsem věděl snad ještě před nástupem do školy. U nás doma se často diskutovalo o životě. Zjistil jsem, že právo se týká téměř všeho kolem nás a mnohé vysvětluje. Nikdy jsem nechtěl dělat nic jiného,“ říká čtyřiadvacetiletý student práv. S časem jeho touha posilovala. „Párkrát jsem v životě narazil. Už nechci, aby ze mě někdo dělal hlupáka. Vím, že život s právnickým vzděláním bude mnohem jednodušší.“
Až splní všechny své studijní povinnosti, nebude v rodině první s vysokoškolským diplomem. Michaelův děda učil matematiku a fyziku. Strýc Robert Sutorý – sociální pracovník, díky kterému desítky romských dětí dokončily střední školu – má vysoké školy hned dvě. „Osobností, které mě inspirovaly, bylo víc. Spolu s dědou a strýcem jsou to rodiče a babička. Skvělí lidé, kteří pro mě a pro bráchu vždycky udělají maximum,“ vypráví a vzápětí dodává: „Doufám, že až studium dokončím, budu moct rodině vrátit všechno, co do mě vložila.“
Už během studia na přerovském gymnáziu Michael Mitraš převyšoval své spolužáky. Vyhrál například konkurz vyhlašovaný americkou vládou na Benjamin Franklin Transatlantic Fellows Summer Institute. A jako jediný zástupce České republiky tak vyrazil na měsíční studijní pobyt na univerzitu v Severní Karolíně. „Ta zkušenost byla k nezaplacení. Každá evropská země tam měla jednoho reprezentanta. Díky tomu mám všude v Evropě alespoň jednoho kamaráda,“ říká s úsměvem. Jako středoškolák také získal práci školitele u Microsoftu a byl hejtmanem Zastupitelstva mládeže Olomouckého kraje.
Aktivní nepřestává být ani během studia práv. Za sebou má osmnáctiměsíční stáž u veřejného ochránce práv, praxi na olomouckém krajském úřadě, pracuje v advokátní kanceláři a nepřehlédnutelný je i na fakultě. Jako člen Akademického senátu Právnické fakulty UP schvaloval zásadní dokumenty, změny a pomáhá řešit problémy studentů. Když mluví o své fakultě, několikrát zmíní slova náročná a praktická. „Výuka u nás má vysokou úroveň. Studium je dřina, ale krásná,“ dodává. Aby mohl studovat vysokou školu, musí mít několik brigád. Nechce zatěžovat rodinný rozpočet. Michaela tak můžete potkat i za pokladnou v obchodním řetězci.
Své doposud nabyté vědomosti a zkušenosti se snaží předávat žákům základních a středních škol. Objíždí je s přednáškami na téma historie, život, kultura Romů nebo jim radí, jak si plnit sny. „Pracuji s menšími skupinami dětí. Je mi jedno, zda někdo chce být instalatérem, hráčem počítačových her nebo doktorem. Snažím se jim ukázat cestu, způsoby, jak toho dosáhnout. A vyvracet jejich obavy a důvody, proč by to nešlo,“ vysvětluje.
S vysokoškolským diplomem by chtěl zamířit do advokacie. A po letech se třeba jednou stát i soudcem. „Je to taková nástavba k mému snu být právníkem. Uvidíme, kam mě následující roky zavedou,“ přemýšlí a těší se, že za první vydělané peníze si jako advokátní koncipient nechá ušít oblek na míru.
Od náročného studia, práce a všech svých aktivit utíká do přírody. Přiznává, že odpočívat se teprve musí naučit. „Nejvíc je pro mě tábořit v přírodě. Tam si dokonale vyčistím hlavu,“ říká milovník kávy a české kuchyně.
Na otázku, zda je za to, co už dokázal, na sebe hrdý, má Michael Mitraš rychlou a jednoduchou odpověď. „Jsem hrdý člověk. A jsem rád, že jsem Rom.“
Michael Mitraš (* 1999)
Pochází z Hranic. Je absolventem Gymnázia Jakuba Škody v Přerově. Jako středoškolák uspěl v konkurzu a účastnil se prestižního pobytu Benjamin Franklin Transatlantic Fellows Summer Institute v USA. Zastával post hejtmana Zastupitelstva mládeže Olomouckého kraje. Na Právnické fakultě UP studuje v posledním ročníku magisterský program Právo a právní věda. Byl členem Akademického senátu PF UP.
Text vyšel v magazínu Žurnál UP, jehož elektronickou verzi najdete zde.