Fakulta tělesné kultury hostila setkání dvou mezinárodních projektů realizovaných pod hlavičkou evropské iniciativy COST – European Cooperation in Science and Technology, na nichž se nemalou měrou podílí. Závěrečným meetingem se v Olomouci završil projekt DE-PASS zaměřený na determinanty chování spojeného s pohybovou aktivitou, zároveň probírali úkoly splněné i budoucí řešitelé projektu PhysAgeNet, který se věnuje pohybové aktivitě starší generace.
Podle Jany Pelclové, profesorky Institutu aktivního životního stylu FTK UP zapojené do obou zmíněných projektů, má iniciativa COST pro fakultu velký význam. „Tyto projekty jsou pro nás zásadní zejména kvůli podpoře mezinárodní multidisciplinární spolupráce, která směřuje k dalším možným projektům i na té nejvyšší úrovni a kromě jiného zahrnuje i široké možnosti zapojení mladých výzkumníků. Zároveň se tím zvyšuje mezinárodní prestiž a obecné povědomí o fakultě a jejích vědeckých pracovištích,“ přiblížila.
Na projektu Determinants of Physical Activities in Settings (DE-PASS) pracovali partneři ze tří desítek zemí, mimo jiné i Izraele či Turecka, hlavní řešitel Ciaran MacDonncha působí na irské University of Limerick. Stěžejními výstupy jsou konsensuální stanovisko Definice determinantů chování spojeného s pohybovou aktivitou, které sjednocuje terminologii a přístupy mezi odborníky, dále vyvinuté speciální dotazníky pro děti a rodiče a vícejazyčný online toolkit pro měření determinantů pohybové aktivity, který je dostupný pro výzkumníky a odborníky po celé Evropě. Proběhl také harmonizovaný sběr dat u 400 rodin v deseti zemích.
Na vytvoření konsensuálního stanoviska, které aktuálně prochází recenzním řízením v prestižním časopisu International Journal of Behavioral Nutrition and Physical Activity, se významně jako jeden z hlavních autorů podílel Jan Dygrýn z FTK UP. „Společně s kolegy z fakulty jsme se také zapojili do proof of concept studie, která měla za cíl prokázat, že je možné harmonizovat budoucí evropský průřezový a případně i longitudinální sběr dat zahrnující přístrojové měření chování spojeného s pohybovou aktivitou a souvisejících determinantů a že lze dosáhnout následného propojení a integrace databází,“ dodala Jana Pelclová.
Organizátoři závěrečného setkání projektu DE-PASS z FTK, zleva: Jan Vindiš, Itai Har-Nir, Paulína Jašková, Jana Pelclová, Jan Dygrýn, Hana Anna Šišková a Michal Vorlíček.
FTK se také úspěšně zhostila zorganizování závěrečného setkání projektu. Do Pevnosti poznání zavítalo přes 70 členů řešitelského týmu, prohlédli si také laboratoře a další vědecké zázemí fakulty. „Pro mě osobně bylo toto setkání i utvrzením toho, že na našem pracovišti máme skvělý tým zahrnující mladé kolegy a doktorandy, se kterými je možné na vysoké profesionální úrovni uspořádat mezinárodní akce a současně zažívat skvělou a přátelskou atmosféru,“ uvedla profesorka k závěrečnému meetingu projektu DE-PASS, o němž najdete další informace zde.
V Olomouci se sešli k jednání také řešitelé projektu Network on evidence-based physical activity in old age (PhysAgeNet), členové jeho pracovní skupiny, kterou právě Jana Pelclová vede. Projekt reaguje na problém sedavého životního stylu u starší populace, se kterým souvisí vyšší riziko chronických onemocnění, předčasná úmrtnost a ekonomická zátěž pro společnost.
„Zvýšení pohybové aktivity může kompenzovat negativní účinky stárnutí a snížit náklady spojené s inaktivitou. Ne všechny cvičební programy jsou však univerzálně účinné, proto je nutné vytvářet programy ‚šité na míru‘ a odpovídající specifickým potřebám stárnoucí populace. V kontextu nových technologických možností je důležité zaměřit se i na pohybové intervence u seniorů, které tyto technologie využívají. Pracovní skupina, kterou vedu a jejíž členy tvoří i většina dalších zapojených odborníků z FTK, má za úkol zkvalitnit metodologické ukotvení těchto technologicky asistovaných intervenčních programů,“ vysvětlila Jana Pelclová s tím, že kolegové a kolegyně z fakulty jsou zapojeny i do práce dalších skupin v rámci projektu, který vyvrcholí v příštím roce.
Řešitelé projektu PhysAgeNet na terase Centra kinantropologického výzkumu FTK UP. Z fakulty je do projektu kromě Jany Pelclové zapojena mj. Sunwoo Lee, která je zodpovědná za koordinaci a tvorbu jednoho z doporučených postupů.
Jeho výstupem by mimo jiné měly být dva doporučené postupy, které poskytnou jednotný rámec pro výzkumníky a praktiky při vytváření efektivních a bezpečných cvičebních programů pro seniory s využitím moderních technologií. Ty by do budoucna měly vést k lepším zdravotním výsledkům u starší populace a k efektivnějšímu využívání zdrojů ve zdravotní a sociální péči. Další informace jsou k dispozici zde.
„Přímým důsledkem naší práce na projektu PhysAgeNet je již také spolupráce na dalším evropském projektu NeuroDance, kterým se začneme na FTK jako spoluřešitelé zabývat od ledna příštího roku. Tento projekt propojí výzkumnou i pedagogickou činnost, neboť jeho součástí je i zaškolení nových tanečních lektorů u pacientů s neurologickými onemocněními, kterými by měli být studenti jak fyzioterapie, tak i taneční specializace v rámci studijního programu Tělesná výchova se specializacemi. A výsledky dalších podaných projektů očekáváme,“ uzavřela Jana Pelclová.