Na efektivní zužitkování odpadů pocházejících ze zemědělství a lesnictví, snížení spotřeby pesticidů, pěstování rychle rostoucích energetických plodin, produkci hmyzu pro lidskou spotřebu i na opětovné využití použitých solárních panelů je zaměřen prestižní výzkumný projekt Biorafinace a cirkulární ekonomika pro udržitelnost (BIOCIRKL), do kterého svými znalostmi a zkušenostmi z vývoje růstových regulátorů přispějí vědci z katedry chemické biologie přírodovědecké fakulty. Šestiletý grant s dotací 27 miliónů korun podpořila Technologická agentura České republiky.
Univerzita Palackého se do ambiciózního projektu zapojí vývojem biostimulantů získaných inovativními způsoby hydrolýzy, s fortifikací o růstové regulátory. Biostimulanty jsou biologicky aktivní látky získané z přírodních nebo odpadních materiálů. Mohou podpořit růst rostlin či posílit jejich obranyschopnost. Odborníci z přírodovědecké fakulty budou ověřovat možnosti využití těchto speciálních přípravků v konvenční rostlinné produkci i při pěstování energetických plodin na rekultivovaných lokalitách.
„Budeme se zabývat také možným využitím extraktů rostlinného původu při ochraně polních plodin před chorobami a škůdci. To má potenciál zejména v ekologickém zemědělství, kde je zapovězeno používání pesticidů,“ říká Radoslav Koprna z katedry chemické biologie. Komerčním partnerem projektu pro případnou výrobu těchto nových biostimulantů je společnost Trisol Farm, která již nyní vyrábí a distribuuje biostimulanty pro zemědělství a lesnictví.
Cílem projektu BIOCIRKL jsou nové produkty z obnovitelných zdrojů v návaznosti na strategii oběhového hospodářství, což zapadá do unijní strategie European Green Deal. Společný výzkum má široké spektrum záběru, které zahrnuje například získávání růstových regulátorů ze zeleného hydrolyzátu z živočišných odpadů, zemědělskou rekultivace skládek pomocí směsného biouhlu, vývoj biostimulantů pro rychle rostoucí dřeviny nacházející uplatnění v energetice či vývoj nových biopesticidů nahrazujících tradiční chemické pesticidy.
Pozornost vědců bude upřena i na technologii výroby ropných produktů pomocí kompletní recyklace plastů, produkci hmyzu s vyšší nutriční hodnotou pro lidskou výživu i na opětovné využitím starých solárních panelů k výrobě elektrické energie. „V projektu je naplánováno velké množství funkčních vzorků, užitných vzorů, ověřených technologií a dalších výstupů, které budou reálně zavedeny do praxe,“ uvádí Radoslav Koprna.
Univerzita Palackého se díky zapojení do tohoto výzkumného projektu stala právoplatným členem konsorcia Národního centra kompetence pod zkratkou BIOCIRKL. „Nesmírně si vážíme, že se staneme součástí Národního centra kompetence, které je pokračováním úspěšného prvního kola z let 2019 až 2022 s řadou významných výsledků pro praxi v oblasti cirkulární ekonomiky pro udržitelnost. Naše pracoviště zapojí své dlouholeté know-how v oblasti vývoje růstových regulátorů. Disponujeme potřebným zázemím i schopnými odborníky. Přispějeme tak k realizaci technologických řešení, která mohou zlepšit podmínky v udržitelné rostlinné produkci v konvenčním zemědělství i v oblasti energetických plodin,“ říká Lucie Plíhalová, vedoucí katedry chemické biologie Přírodovědecké fakulty UP.
Na projektu financovaném Technologickou agenturou ČR se v letech 2023 až 2028 budou podílet čtyři veřejné výzkumné instituce, stejný počet univerzit a 12 privátních organizací. Výsledky šestiletého bádání vědců z několika oborů pomohou snížit ekologickou i energetickou náročnost v zemědělství a omezit spotřebu kontroverzích pesticidů. Koordinátorem projektu je Ústav chemických procesů AV ČR. Rozpočet Univerzity Palackého v tomto projektu je plánován na 27 mil. Kč.