Již zítra se uskuteční inaugurace rektora Univerzity Palackého Michaela Kohajdy. Slavnostní akt se bude konat v chrámu Panny Marie Sněžné. Při této příležitosti přinášíme text emeritního profesora UP Jiřího Fialy, který čtenářům přiblíží historii této ceremonie.
Uvedení nového rektora vysoké školy do úřadu náleží odedávna k akademickým ceremoniím; dnes se tato ceremonie označuje jako rektorská inaugurace. Původ tohoto substantiva souvisí s augury, což byli úředníci starověkého Říma, jejichž úkolem bylo provádět auspicie, tj. zjišťovat vůli bohů pozorováním letu ptáků: jakého jsou druhu, zda letí osamoceně, nebo v hejnu, jaké zvuky v letu vydávají, jakým směrem letí apod. Čeština pro augura vynalezla kompozitum ptakopravec. Později, když nad hustě zalidněným Římem ptačích hejn ubylo, chovaly se pro účely auspicií slepice. Inaugurace („inauguratio“) pak byl obřad přenášení božské síly na nově zvoleného augura.
Podle zjištění Zikmunda Wintera se na přelomu 16. a 17. století odbývaly na Univerzitě Karlově rektorské instalace v Karolinu („installatio“, původně dosazení na lavici). Nazývaly se rovněž investitury („investitura“, z latinské předložky „in“ a slovesa „vestire“, oblékat se, to z latinského substantiva „vestis“, róba), komendace („commendatio“, doporučení, pochvala, z latinského slovesa „commendare“, svěřit se do něčí péče, doporučit) či konfirmace („confirmatio“, zajištění, ujištění, povzbuzení, z latinského slovesa „confirmare“, doporučit), popřípadě též aprobace („aprobatio“, schválení, z latinského adjektiva „probus“, čestný, opravdový).
Inauguraci rektora UP Michaela Kohajdy, která se uskuteční ve čtvrtek 19. června od 13 hodin v kostele Panny Marie Sněžné, můžete sledovat online zde.
„Bývala to slavnost šumná,“ píše Z. Winter. „Zváno opět velikou intimací. Slavnost bývala spojována se čtením zákonů, k čemuž bývala zvána všecka škola vysoká i hosté.“ Intimace (z latinského substantiva „intimatio“, oznámení) kromě informace o čtení „zákonů“ (tj. univerzitních statut) a výkladu o nich obsahovala též výzvy k mravnému životu a výtky studentům, kteří dobré mravy nedodržují. Rektorem Univerzity Karlovy tehdy mohl být volen i student, pokud dosáhl věku 25 let, pocházel z manželského lože a nebyl ženatý, a tak do tohoto úřadu byli dosazováni šlechtičtí mladíci s vírou, že zajistí vysokému učení podporu svých rodičů.
V roce 1616 „urozený mladík rektor – zajisté z návodu mistrů – dává do pozvání upřímné nadávky a výtky studentům pro jejich nekázaný život. ,Jsou přemnozí mezi námi netopýři, nocí po krčmách létající. Jsou pochlebníci a řiťopaskové (gnathones), kteří svým lichocením zločiny ony podporují; jsou, jak je nazval kdys Kodicill, taulantii, kteří začasté měníce místo stávají se stupky a tuláky (…), jsou takoví, že raději touží po ženitbě, ,malunt lucubrare liberum quam librum‘“. Jistě zaslouží uznání nepřeložitelná slovní hříčka v latinské větě – „raději přemýšlejí o svobodě nežli o knize“. Citovaný Petr Kodicill z Tulechova (zvaný též Knížka podle latinského substantiva „codicillus“), narozený v Sedlčanech 24. února 1583, byl rektorem Univerzity Karlovy v letech 1572–1573 a znovu od roku 1583, dne 20. října 1589 byl v Karolinu raněn mrtvicí během instalace následujícího rektora, Marka Moravce Bydžovského z Florentina (1540–1612).
Vlastní akt instalace nového rektora tehdy spočíval v rekomendační řeči děkana artistické fakulty, předání „klenotů akademie“ – univerzitních statut, rektorské epomidy (pláštíku), rektorské pečeti a rektorského prstenu, jakož i univerzitní pečeti – končícím rektorem nastupujícímu rektorovi a jeho přísahou, že bude zachovávat univerzitní statuta. Pak následoval hodokvas, k němuž přispěli hosté svými konzumovatelnými dary.
Jak vypadaly instalace rektorů kolejí a škol Tovaryšstva Ježíšova v Olomouci (1573–1773), zatím netušíme. Byli jmenováni zpravidla na tři roky (triennium) provinciálem jezuitské provincie a potvrzováni řádovým generálem v Římě, což by se mělo odrazit v rektorských diariích – jejich průzkum by mohl na to téma přinést potřebné informace. Zikmund Winter sděluje: „Úhrnem nelze nevyznati, že slavnost nastolení rektorova za všecku dobu samostatnosti Univerzity Karlovy nekonána nikdy s takovou šumnou a divadelní nádheru jako potom, když univerzita spojena s klementinskou pod správu jezuitů, kteří vykonávali slavnost v Týně, průvodem na ulici i v univerzitě“ (tj. v letech 1638–1740).
Rektoři C. k. univerzity v Olomouci a v Brně (1773–1782–1784), C. k. lycea v Olomouci (1782–1826) a C. k. Františkovy univerzity v Olomouci (1827–1860), volení na období jednoho roku, se zřejmě střídali bez instalačních festivit.
Inaugurace prvního rektora Univerzity Palackého v Olomouci Josefa Ludvíka Fischera (1894–1973) se po jeho jmenování ministrem školství a osvěty Zdeňkem Nejedlým (1878–1962) dne 30. dubna 1946 uskutečnila v rámci slavnostního otevření zdejšího vysokého učení 21. února 1947. Dokumentární film o této festivitě s názvem Palackého odkaz je dostupný zde.
V textu je citována práce Zikmunda Wintera O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje, Kulturní obraz XV. a XVI. století, Praha 1899.