Archiv Univerzity Palackého uspořádal ve svých prostorách pracovní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti. Během dvoudenního jednání odborníci diskutovali jak o prestiži uvedených pracovišť, tak o novinkách a aktuálně řešených problémech.
Pětatřicet archivářů a archivářek českých vysokých škol a Akademie věd České republiky se na své pravidelné pracovní jednání tentokrát vydalo do Olomouce. Dvoudenní setkání Odborné skupiny vysokoškolských a vědeckých archivů České archivní společnosti zorganizované Archivem Univerzity Palackého jim nabídlo pestrý program věnovaný aktuálnímu dění v oboru i prohlídku zcela nového akreditovaného univerzitního pracoviště.
„Archiv UP je specifický vynikajícími podmínkami pro uložení archiválií. Samotná skutečnost, že Univerzita Palackého postavila novou archivní budovu takzvaně na zelené louce je v prostředí českého archivnictví po roce 1989 unikátní. Někdy kolem roku 2015 připravovaly stavby univerzitních archivů tři největší univerzity v zemi – v Praze, Brně a Olomouci. Pouze olomoucká univerzita dotáhla její realizaci do zdárného konce,“ uvedl Pavel Urbášek, vedoucí Archivu UP.
Olomouckého jednání se vedle pracovníků Archivu UP zúčastnili mimo jiné ředitel a ředitelka dvou největších univerzitních archivů Petr Cajthaml (Ústav dějin Univerzity Karlovy a Archiv Univerzity Karlovy v Praze) a Jana Barbora Slabeňáková (Archiv Masarykovy univerzity v Brně). Do prostor Archivu UP přijela také zástupkyně ředitele pro archivní činnost Masarykova ústavu a Archivu AV ČR v Praze Daniela Brádlerová, ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček i Jiřina Prokopová z Ministerstva vnitra ČR, která má na starosti specializované archivy, tedy i vysokoškolské archivy.
„Zatímco původně se tato setkání věnovala dějinám vysokého školství, zejména po roce 1945, setkání v posledních letech věnujeme především aktuálním problémům, pochopitelně s důrazem na archivy vysokých škol. Ty jsou do značné míry shodné. Debatujeme o elektronické spisové službě, respektive jejím fungování, také o digitalizaci, která s elektronickou spisovou službou úzce souvisí. Tématem našich diskuzí je i nedostatek úložných prostor. Řeč jsme vedli také o obecně klesající prestiži vysokoškolských archivů uvnitř jednotlivých vysokoškolských organismů, což s sebou nese přehlížení nutných potřeb těchto archivů,“ doplnil vedoucí Archivu UP.
Potěšující je podle něj naopak skutečnost, že roste odborná prestiž vysokoškolských archivů, což na letošním setkání konstatovali jak zástupkyně MV ČR Jiřina Prokopová, tak ředitel Národního archivu v Praze Milan Vojáček.
„Je důležité zmínit i to, že zejména na střední a severní Moravě jsou veřejně vysoké školy vybaveny akreditovanými archivy, tedy plnohodnotnými archivními pracovišti. Je to výsledek dlouhodobého procesu, jehož počátky spadají do poloviny devadesátých let minulého století. Akreditovaný archiv je takový archiv, který obdržel akreditaci od Ministerstva vnitra ČR,“ uzavřel za Archiv Univerzity Palackého Pavel Urbášek.