Katedra romanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého uspořádala čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. Do Olomouce se tak sjelo šest desítek badatelů z dvaceti zemí světa.
Evropskou premiéru měl čtvrtý ročník mezinárodního sympozia Language Atittudes toward Spanish, Portuguese and Related Languages. V roce 2016 se uskutečnilo na Purdue University ve Fort Wayne (Indiana) a i další dva ročníky se konaly v USA, v roce 2019 na University of Massachusetts v Amherstu, v roce 2022 pak na Texas A&M University, Corpus Christi.
„Velmi si ceníme toho, že to tentokrát byla Filozofická fakulta UP, do jejíž prostor přijelo šedesát zkušených i začínajících badatelů z dvaceti zemí světa a čtyř kontinentů. Plenárními řečníky byli Ruth Kircher z European Centre for Minority Issues v německém Flensburgu, Florentino Paredes ze španělské Universidad de Alcalá a Jiří Nekvapil z Univerzity Karlovy v Praze. Témata jejich přednášek předznamenala tři velké okruhy, kterým se věnovala i řada jednotlivých příspěvků. Ruth Kircher představila svůj nedávný výzkum jazykových postojů rodičů v hispano-anglofonních bilingvních rodinách ve Spojených státech, Florentino Paredes shrnul výsledky velkého projektu PRECAVES XXI, zaměřeného na percepci a postoje k osmi makrodialektům španělštiny, a Jiří Nekvapil se zamýšlel nad výzkumem jazykových postojů v kontextu teorie jazykového managementu,“ shrnula za pořádající katedru profesorka Lenka Zajícová.
Na sympoziu přednášely i všechny tři prezidentky předchozích ročníků, zakladatelka sympozia Talia Bugel z Purdue University, Patricia Gubitosi z University of Massachusetts a Mara Barbosa z Texas A&M University.
„Vedle příspěvků zaměřených na situaci španělštiny ve Spojených státech zazněla řada přednášek o percepci a postojích k jednotlivým varietám španělštiny v kontextu migrace v Latinské Americe i Evropě či o problematice volby konkrétní variety při výuce španělštiny jakožto cizího či zděděného jazyka,“ doplnila Lenka Zajícová. Několik příspěvků se podle ní věnovalo také analogickým situacím v případě portugalštiny, další prezentace se zaměřily na postoje k původním jazykům (zejména indiánským jazykům v Mexiku, Ekvádoru či Argentině, ale například i k jazyku wolof v Senegalu). Teoretičtěji zaměřené příspěvky se zabývaly jak problematikou ne zcela ukotvené terminologie, kterou sociolingvistika sdílí s dalšími disciplínami, které se výzkumem postojů zabývají (zejména sociální psychologie), tak inovativními metodami výzkumu jazykových postojů.
„Pestrá škála témat zahrnovala například i situaci galicijského znakového jazyka, inkluzivní jazyk v Brazílii i Izraeli, postoje ke kreolským jazykům na Kapverdských ostrovech či u karibských studentů v Nizozemí a řadu dalších otázek,“ uzavřela Lenka Zajícová, podle níž účastníci sympozia odjížděli z Olomouce nadšení, ocenili výhody nevirtuálního setkávání tváří v tvář a jsou i naplněni odhodláním potkat se znovu za tři roky na pátém ročníku sympozia. To se pravděpodobně vrátí na americký kontinent.